Po tomto období se církve stanou zcela nezávislé na státním rozpočtu. Dojde k takzvané rozluce církve a státu. „Dohodli jsme se na dvacetiletém přechodném období. Do doby, než stát vyplatí majetek, který předchozí režim zabavil a stát ho bude dále vlastnit, tak bude stát církve spolufinancovat,“ řekl Právu předseda ekumenické rady Joel Ruml.

Vládní komise na konci května navrhla církvím, že jim část zabraného majetku v hodnotě 75 miliard korun vrátí fyzicky a za zbytek zaplatí 59 miliard korun během 15, 20 či 30 let.

Církevní odborníci, kteří v současné době hodnotí vládní návrh, se dohodli, že budou chtít finanční náhradu zaplatit během 20 let. Po tuto dobu by stát se snižující se tendencí přispíval na církevní provoz. V současnosti zaplatí ministerstvo kultury hlavně na platy duchovních 1,4 miliard ročně.

Podle historika Jaroslava Šebka z Akademie věd nebude rozchod církví a státu jednoduchý, protože určitá finanční závislost církví na státu existuje již řadu století. „Není otázkou, zda jsou připraveny církve, ale zda jsou také připraveni věřící, že budou muset církve v budoucnosti spolufinancovat,“ řekl Právu Šebek.

Ještě se nedohodli, jak majetek rozdělit

Tento týden se mají sejít nejvyšší církevní hodnostáři a domluvit se na odpovědi vládní komisi. „Vše spěje k tomu, že se do konce července církve dohodnou,“ uvedl Ruml.

Zatím není podle něj dohoda, jakým způsobem se bude dělit naturální restituce. „Jde o to, jak se bude majetek dělit mezi církvemi. Záleží na tom, jak se ten majetek ohodnotí. Jedna věc je nominální hodnota a druhá je reálná,“ podotkl Ruml.

Většinu zabraného majetku (98 procent) vlastnila před rokem 1948 katolická církev, ta se ale zavázala, že část svého nároku (17 procent) přenechá ostatním církvím a společnostem.

Celkově komunistický režim odebral církvím 181 tisíc hektarů lesů a 72 tisíc hektarů zemědělské půdy.

O vyřešení církevních restitucí se pokoušela již Topolánkova vláda, ale její snaha narazila na odpor několika poslanců ODS. Ani dnes není nic rozhodnuto, protože k vypořádání s církvemi mají výhrady Věci veřejné. Například šéf VV Radek John přišel s tím, že kvůli ekonomické krizi navrhne, aby se výplata finančních náhrad církvím odložila na dobu, až bude státní kasa v lepší kondici.