Ve stejné době vytáhl malé politické dělo Zdeněk Škromach a s obvyklým úsměvem vypálil ránu: Zeman by měl mít možnost docházet na jednání předsednictva a ÚVV ČSSD jako host a ovlivňovat tak vnitrostranický život. A měl by se stát prezidentským kandidátem v dalším boji o Hrad. Po Škromachovi se u děla vystřídala pěkná řádka obdobně smýšlejících sociálních demokratů a každý přispěl větší či menší koulí. Stříleli všichni ale tím samým směrem co Zeman.

Expremiér včera už poněkolikáté sepsul současné vedení ČSSD za to, že - jak uvedl - na rozdíl od ODS a KSČM dalo do čela evropské kandidátky druhou ligu. Co na tom, že z těch béček bylo jedno jeho vládním tiskovým mluvčím, dva ministry jeho vlády a dalšího kandidáta léta okázale nazýval svým přítelem do doby, než se přítel neudržel a od plic si veřejně pověděl, co si o Zemanovi myslí. Účel světí prostředky. Tím účelem je bezesporu co nejvíce oslabit ČSSD a přivést ji k volebnímu debaklu. V tom je Zeman upřímný a plní jen to, co již napsal ve svém loňském článku Poslední knížecí rada z Vysočiny.

Ať už nakonec bude chtít ucházet se o Hrad, nebo ne, má v každém případě čas. Včera na chvíli odložil masku rozteklého penzisty a znovu přesvědčil, že politiku pozorně sleduje, i když únavně opakuje povídačku, jak je bez ní spokojen na Vysočině. Soc. demokracii bude potřebovat podle všeho až ve chvíli, kdy ta projde peklem volebních porážek, rozkolem a převezmou v ní moc lidé, kteří mu budou dělat servis v prezidentské kampani. Do té doby - nezměnil-li své uvažování - se v ní neukáže. Ať se starají jiní, on se nadřel dost. Ti jiní, kteří se včera k expremiérovi ochotně hlásili, zas vědí, že kromě Zemana lídra nemají.

Zbývá jen přivést stranu zu grunt. Záškodnických akcí nebude třeba, stačí morová rána, kterou očekávají v podobě výsledků evropských voleb. Pak na spáleništi bude možné vystavět novou budovu s jinou architekturou a dveře se v ní budou otvírat pouze doleva. Těmi pak nejspíše vstoupí vyjednávači od komunistů. A pak se může zjevit i Zeman.