Její historie se začala psát roku 1891. Délka lanovky byla 383 metrů a byla postavena proto, aby mohli Pražané snadněji navštívit nově postavenou Petřínskou rozhlednu. Poháněna byla tzv. vodní převahou, horní vůz po načerpání vody vytáhl vlastní vahou ten spodní. Fungování lanovky bylo přerušeno až první světovou válkou a tato přestávka trvala až do roku 1931.

Tehdy ji převzaly Elektrické podniky hlavního města Prahy (dnešní pražský dopravní podnik), přestavěly ji na elektrický pohon a byla také prodloužena její délka na 511 metrů. Mechanické zařízení z roku 1932 je stále v provozu a podle vyjádření zaměstnanců dopravního podniku, kteří se o provoz dráhy starají, může sloužit ještě desítky let, dokud budou k dispozici potřebné náhradní díly.

V roce 1968 strojovnu zdevastovali sovětští vojáci

Lanovka sloužila spolehlivě přes třicet let, než se v roce 1965 na Petříně sesunul podmáčený svah, který trať lanovky zcela zničil. „Strojovna měla namále v roce 1968. Tehdy se do prostor lanovky nastěhovala sovětská jednotka, jejíž vojáci zničili, co mohli. Strojovnu se ale podařilo díky otci a synovi Fürstovým zachránit,“ řekl Právu vedoucí archívu dopravního podniku Pavel Fojtík. Nově byla lanovka po náročné rekonstrukci dána do provozu v roce 1985.

Petřín

Lanovka na Petřín

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Je součástí systému pražské integrované dopravy a platí na ni všechny jízdenky MHD. Její oblíbenost Pražany i návštěvníky metropole je vysoká, nabízí totiž unikátní pohled na pražské panorama a poblíž horní stanice je možné navštívit kromě rozhledny Petřín také Bludiště, Štefánikovu hvězdárnu nebo barokní kostel sv. Vavřince. Za celou dobu své existence přepravila přibližně 56 miliónů cestujících, nejvíce za rok jich bylo 2,5 miliónu.