Hlavní obsah

Parlament i Hrad si utahovaly opasky, příští rok v tom mohou pokračovat

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha

I když již rozpočet na letošní rok přinutil parlament i prezidentskou kancelář k úsporám, plánované škrty v rozpočtu se všech těchto tří institucí dotknou citelně i příští rok.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Pražský hrad

Článek

O čtyřicet pět miliónů méně na provoz má dostat Sněmovna (zatím se plánuje 1,054 miliardy), dvaadvacet miliónů má proti letošku chybět senátorům (očekává 495 miliónů) a Hrad se bude muset zřejmě uskrovnit o 18 miliónů korun (v plánu má 321 miliónů).

O čtyřicet pět miliónů méně na provoz má dostat Sněmovna (zatím se plánuje 1,054 miliardy), dvaadvacet miliónů má proti letošku chybět senátorům (očekává 495 miliónů) a Hrad se bude muset zřejmě uskrovnit o 18 miliónů korun (v plánu má 321 miliónů).

K případným změnám v chodu komory kvůli škrtům se ve čtvrtek sněmovní kancléř Petr Kynštetr nechtěl vyjadřovat s tím, že „kancelář dosud neobdržela žádné údaje týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2012, proto je nemůže komentovat“.

Že je kde šetřit, ukázal již loňský rok, kdy v druhém pololetí musela Sněmovna uspořit oproti původnímu rozpočtu 15,6 miliónu. Jen devět miliónů neprolétali poslanci při svých zahraničních cestách, zrušily se letenky po Česku. Pokusem o šetření je také snaha převést návrhy zákonů z papírové do elektronické podoby. Kancelář Sněmovny navíc třeba podražila pro poslance a zaměstnance pobyty v rekreačních zařízeních z 250 na 450 korun denně.

V jiných oblastech již tak zákonodárci úspěšní nejsou. Třeba v tom, jak nedokázali radikálně snížit počet placených funkcionářů.

Doplatili na odvody

Díru do rozpočtu obou komor navíc udělali sami zákonodárci, kteří schválili přiřazení svých náhrad k platu, aby byly zdaňovány, ale tím zvýšili svou superhrubou mzdu natolik, že to stojí na odvodech Sněmovnu navíc 18 miliónů a Senát 11 miliónů.

Také Hrad ještě vyčkává. „Neznám oficiální údaj, tak neřeknu ani konkrétní připravený plán, co s tím. Obecně ale je zřejmé, že nejspíš nebudou takové ambiciózní projekty, jako je rekonstrukce Jiřského kláštera nebo Mokrových domů, nebudeme uvažovat o tom, že bychom se pustili do nějakých náročnějších rekonstrukčních prací,“ reagoval pro Právo hradní kancléř Jiří Weigl.

Je odhodlán také přehodnotit provozní náklady prezidentské kanceláře; tvrdí, že vždy se dá někde ušetřit. Některé výpadky pomohou vyrovnat i vlastní příjmy třeba ze vstupného, které se začaly oproti loňsku lepšit.

„Pražský hrad je takový objekt, kde můžete utopit nekonečně peněz, protože péče o památky je nekonečný proces,“ dodal s tím, že méně peněz nesmí způsobit ohrožení hradních nemovitostí. „Ale některé objekty, které jsou výhledově plánovány rekonstruovat, budou čekat až na naše nástupce,“ podotkl Weigl. Václav Klaus jako prezident skončí na jaře 2013.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám