Minimální soudní poplatek za zahájení soudního řízení, ve kterém půjde maximálně o dvacetitisícovou finanční částku, bude činit tisíc korun. Dosud přitom lidé platili 600 korun za spory do 15 tisíc. Maximální sazba poplatku se zvýší z jednoho milionu na dva milióny korun.

U soudních řízení o nemovitosti má poplatek narůst ze současných tří tisíc na pět tisíc korun, u jednání o podniku z 10 tisíc na 15 tisíc korun. O tisícikorunu dražší má být oproti nynější pětitisícovce například zápis do obchodního rejstříku. Poplatky se přitom nebudou týkat obětí domácího násilí a lidé budou moci nadále žádat o snížení nebo odpuštění poplatku.

Zvýšení soudních poplatků je součástí úsporných snah kabinetu. Oproti současnému stavu by měly do státní kasy ročně přinést o 300 až 400 miliónů korun více, tedy zhruba 1,2 miliardy korun.

Vyšší poplatky přinesou peníze a ulehčí soudům

Vláda obhajuje zvýšení poplatků mimo jiné tím, že justice stojí stát přes deset miliard za rok a poplatky se deset let nezvyšovaly. Ministerstvo spravedlnosti si od novely slibuje také ulehčení zahlceným soudům. Vyšší poplatky by měly motivovat lidi k tomu, aby své spory řešili mimosoudně.

V případě, že se strany v průběhu řízení dohodnou, mělo by jim být podle předlohy vráceno 80 procent poplatku, a to nově do měsíce pod hrozbou úroku z prodlení. Minimální nevratná částka má představovat podle novely tisíc korun, nyní se ale vrací celý poplatek.

Proti navrženému zvýšení poplatků se postavil Senát. V horní parlamentní komoře, kde má převahu levice, zvítězil názor, že zvýšení poplatků by narušilo právo chudších lidí na spravedlivé projednávání případů. Sněmovna ale senátní veto přehlasovala a sazby schválila v původní podobě.