Tedy se vším všudy – od přípravy do školy, návštěvy kroužků, zajištění jídla, ale i programu pro volný čas. S dítětem pak budou muset zůstat i v době nemoci, či dbát o to, aby jen nesledovalo televizi či nehrálo hry na počítači.
Ve Sněmovně totiž prošla novela zákona o rodině, která ukládá soudům povinnost využívat po rozvodu manželství více střídavou péči. To znamená, že dítě by mohlo týden, až měsíc žít střídavě v rodině své matky či otce a ten či onen partner by se o něj musel komplexně postarat.

Většina otců (54 procent) se ale zatím nejvíce se svými dětmi angažuje při zajištění rodinné dovolené nebo organizování volnočasových aktivit svých dětí. Horší je to u dalších prací či činností spojených právě s jejich potomky.
V noci, když jsou děti nemocné, k nim vstává pouze 17 procent českých otců a o nemocné stará se stará pouhých 15 procent z nich.

Vyplývá to z průzkumu Podoby otcovství, které v rámci projektu MPSV Táto jak na to, realizovala Liga otevřených mužů a agentura Mediasearch.

Nyní se to ale bude muset změnit. A tady nastává kámen úrazu. Schopnost zastoupit bez větších problémů ženu v péči o dítě, zvládnout ji, ale hlavně mít ochotu to se vším všudy dělat, mají v české společnosti většinou mladí muži s vysokoškolským vzděláním.

Tedy ti, kteří v partnerském vztahu vyznávají zásadu rovnoprávnosti, aktivně se rodinného života zúčastňují, pomáhají své partnerce, ve vztahu se nevyskytuje násilí, ženu berou jako rovnocenného partnera a děti pro ně představují jednu nejvýznamnějších životních hodnot.

Ti se ovšem také podstatně méně rozvádějí, a pokud ano, střídavá péče u nich fungovala a funguje bez problémů z obou stran i bez zákona.

Převládá tradice

V řadě činností však většinová česká rodina zachovává tradiční model. Střídavá péče pak dostává nechtěně podobu, kdy se o potomka nakonec v praxi starají prarodiče, nebo nová partnerka, což ale není smyslem střídavé péče.

Podle průzkumu CVVM například vaření je bráno tradičně jako ženská disciplína. Péče o děti, nakupování a uklízení jsou podle poloviny občanů sice teoreticky brány jako činnosti, o které by se měli partneři dělit. V praxi ale tyto činnosti jsou přenechávány ochotně právě ženám. Pohádky čte dětem 56 procent žen, drtivá většina z nich chodí s dítětem lékaři, zůstává s ním doma. S dětmi se také učí většinou ženy.

Podle průzkumu se v tomto faktu odráží skutečnost, že vzdělanostní úroveň žen prudce roste a nezřídka mají vyšší vzdělání než muži. Na muži leží většinově finanční zajištění domácnosti. I proto většina mužů nechce, nebo nemůže zůstávat s dětmi doma, když je to nutné, protože by mohli mít problémy v zaměstnání.

Tlaky firem na to, aby zaměstnanci byli ochotní nastoupit do práce v případě nutnosti po celých 24 hodin denně po celý týden, vyjížděli ochotně na týdenní či měsíční pracovní stáže, už je vážnou překážkou při vytváření rodin, natož ve střídavé péči.

V praxi se to řeší tak, že nastupuje opět generace prarodičů. V takových případech se však opět rozhodnutí o střídavé péči míjí účinkem.

Rodina podle psychologů a odborníků na rodinnou problematiku prochází proměnou celosvětově, tedy i v Česku. Čeští muži se musí zapojit do chodu domácnosti, najít nové podoby otcovství, které nespočívají jen ve finančním zajištění rodiny, ale v aktivní účasti v ní. Musí partnerku respektovat, ze vztahů odstranit dominanci, násilí. To je také nejlepší cesta k tomu, aby ubylo rozvodů, a tedy i střídavé péče.

Při rozhodování o střídavé péči by pak soudy měly brát v potaz skutečné možnosti i motivy. Řada mužů totiž v šoku z rozvodu střídavou péči požaduje, v praxi ji však z řady důvodů, včetně zaměstnání, není schopná zajistit.