Hlavní obsah

Osud přímé volby prezidenta je znovu ve hvězdách

Právo, Lukáš Bek

Ačkoli přímá volba prezidenta úspěšně prošla vládou, její schválení oběma parlamentními komorami vůbec není jisté. ODS a ČSSD se totiž vzájemně obviňují, že druhá strana chce záměr potopit. Navíc je teď kromě toho už zřejmé, že se zatím nebude zavádět ani přímá volba starostů.

Foto: Petr Horník, Právo

Miloš Zeman chce bojovat o Hrad, pokud občané budou moci volit prezidenta přímo.

Článek

Problém je v tom, že vláda poslala do Sněmovny verzi bez úprav prezidentských pravomocí, které prosazuje soc. dem. „Já to považuji za typickou ukázku alibismu ministra Pospíšila,“ tvrdí vyjednavač soc. dem., poslanec Jeroným Tejc.

Podle něho měla být debata dotažena do konce na úrovni jednání předsedů stran. Pospíšil prý místo toho „raději bez dohody poslal tento návrh do Sněmovny, aby se v případě, že neprojde, hájil tím, že on svůj úkol splnil“.

„Pan ministr svůj úkol nesplnil,“ řekl Právu Tejc. Dodal, že právě ODS v komisi návrhy blokovala. Podle Tejce přesto platí, že ČSSD podporuje přímou volbu prezidenta a je ochotna o ní dál jednat. Upozornil však, že zejména Senát, který musí stejně jako Sněmovna změnu ústavy schválit třípětinovou většinou, není přímé volbě příliš nakloněn.

„ČSSD návrh torpéduje“

ČSSD například – na rozdíl od vládního návrhu – prosazuje, aby prezident již nemohl sám jmenovat členy bankovní rady centrální banky. Jednou z možností by měl být souhlas Senátu. Tímto zvýšením pravomocí by podle Tejce mohli být senátoři motivováni k přijetí návrhu.

Tejcovy výhrady odmítá ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil, podle něhož předmětem debaty v komisi byla samotná přímá volba, nikoli pravomoci prezidenta.

Zdůraznil, že z hlediska ODS jde o ústupek, protože občanští demokraté se k přímé volbě dlouhodobě stavějí rezervovaně. Navíc dohoda na dvoukolové volbě je opět bližší soc. dem. „Pokud sociální demokraté chtějí přímou volbu prezidenta a nechtějí vytvářet záminky, proč by neměla projít, tak by návrh měli podpořit,“ řekl Pospíšil Právu. K námitkám ČSSD dodal, že je to „účelová snaha tento návrh torpédovat“.

V současnosti je ve Sněmovně vládní návrh na změnu ústavy. K tomu, aby nástupce Václava Klause, jemuž vyprší mandát v březnu 2013, mohli volit všichni občané, je třeba přijmout ještě příslušný „běžný“ zákon. Kvůli organizačním lhůtám a přípravě kampaně je přitom nutné, aby vstoupil v platnost v dostatečném předstihu.

„Samozřejmě není času nazbyt,“ připouští Pospíšil. V případě, že bude politická vůle všech stran včetně soc. dem., dá se podle ministra přijetí normy stihnout.

Zemanovci vyjdou do ulic

Delší dobu se také hovoří o přímé volbě starostů a senátorů. Její zavedení je však komplikované. Jak tento týden v Senátu uvedl ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych, přímá volba starostů se nejspíš nebude zavádět v chystaném volebním zákoníku, protože by to znamenalo složitě měnit ústavu.

Podle Henycha by bylo ústavně neudržitelné, aby byli starostové v souladu s původními představami voleni přímo jen v menších obcích, kde zároveň plní roli obecní či městské rady.

Po přímé volbě volá například Strana práv občanů – zemanovci. Ti zahájili petiční kampaň za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. V srpnu a v září chtějí zemanovci přímou volbu propagovat v ulicích asi 80 měst. Do kampaně se zapojí i čestný předseda strany, expremiér Miloš Zeman. Ten připouští, že by se v případě přímých voleb účastnil souboje o Hrad.

Co schválila vláda
Návrh vlády na zavedení přímé volby prezidenta počítá s dvoukolovou volbou, tak jak se nyní volí do Senátu. V prvním kole by tedy byl zvolen kandidát, který by získal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Pokud by nikdo takový nebyl, dva nejúspěšnější kandidáti by se utkali v druhém kole.
Prezident by byl odvolatelný pro hrubé porušení ústavy. Žalobu by podával Senát se souhlasem Sněmovny na základě hlasování třípětinové většiny zákonodárců. Rozhodoval by Ústavní soud. Dosud může být prezident odvolán pouze pro velezradu.
Kandidáta na prezidenta by mohl navrhnout každý plnoletý občan, pokud jeho návrh podpoří petice alespoň 50 000 občanů. S návrhem by mohlo přijít také alespoň dvacet poslanců či deset senátorů.
Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
Co ještě prosazuje ČSSD
Členy bankovní rady ČNB by prezident nejmenoval sám, ale potřeboval by souhlas další ústavní instituce, například Senátu.
Prezident by měl přijít o svou absolutní imunitu. ČSSD navrhuje, aby v případě závažných trestných činů mohl být zbaven mandátu.
Funkční období by se prodloužilo z pěti na šest let. Prezidentská volba by se tak mohla spojit s jiným druhem voleb – do Senátu, zastupitelstev obcí nebo krajů. Státní kasa by tak ušetřila miliardu korun za pořádání voleb.

Reklama

Výběr článků

Načítám