„Katolická církev na této zemi hospodaří dva tisíce let a stále hospodaří. Jsou tady politické strany, kterým stačí jedny odložené volby a mají značné finanční problémy,“ řekl Právu ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha s narážkou na zrušené předčasné volby v roce 2009.

Reagoval tak na poslance ČSSD Vítězslava Jandáka, který kritizuje vládní návrh, podle kterého by měly církve získat zpátky svůj majetek více v naturální než finanční podobě.

„Vy plánujete dát církvím víc naturálií než peněz, s tím nesouhlasím. Jak bude hospodařit osm bratří někde v klášteře s 500 hektary lesa?“ uvedl nedávno Jandák.

Ministerstvo kultury připravilo návrh, podle kterého by církve měly získat lesy, pole či rybníky v hodnotě 75 miliard a 59 miliard korun jako kompenzaci za majetek, který vydat nelze.

Podle Štíchy „hodnocení poslance Jandáka patří do starých pověstí českých“, protože katolická církev již dnes hospodaří ve všech krajích republiky. „Nebudujeme na zelené louce, máme kapacity, které budou muset být zvětšeny,“ dodal Štícha, jenž sedí v církevní komisi. Ta hodnotí nabídku ministerstva kultury a do konce července se k ní musí vyjádřit.

Předseda ekumenické rady církví Joel Ruml soudí, že církve budou hospodařit lépe než stát. „Veřejnost by se měla zbavit představy, že kněží a faráři budou kácet stromy a prodávat je. Církev je společenství asi tří miliónů lidí v ČR. Jsou v ní lidé, kteří myslí ekonomicky, právnicky i investorsky. Ti odborníci navíc vyznávají pevnější hodnoty, a proto si myslím, že dokážou lépe hospodařit než ti, kteří si přizpůsobují hodnoty podle sebe,“ uvedl Ruml.

Ruml: Přechodné období je korektní

Nejasné je zatím tzv. přechodné období, kdy ještě budou platy duchovních propláceny ze státního rozpočtu. Dnes stát dotuje církve 1,4 miliardy korun ročně, Besser s církvemi domluvil zmrazení dotací na platy duchovních.

Podle Rumla i Štíchy není pro církve možné ze dne na den se obejít bez státních dotací. „Společnost nedá církvím vše naráz. Proto by bylo korektní, aby přechodné období nezpochybňovala,“ řekl Ruml.

Podle návrhu by mohl stát peníze vyplatit během 15, 20 či 30 let. Po dobu splácení by měla být částka úročena pouze o inflaci. Návrh Topolánkovy vlády počítal s tím, že by bylo přechodné období dvacet let, během nějž by se státní podpora snižovala o pět procent ročně až k nule.