Ministerstvo do zákona přidalo odstavec, který zakazuje požívat alkohol a jiné drogy ve službě a také nastupovat pod vlivem těchto látek do práce.

Podle mluvčího obrany Jana Pejška to neznamená, že vojáci mohou v současnosti v práci pít, protože zákaz pít alkohol v práci je již obsažen v základním řádu ozbrojených sil. Důvodem změny je, že armáda teď nemůže opilého vojáka jednoduše potrestat.

„Požití alkoholu či jiných návykových látek může být i důvodem pro odnětí hodnosti a okamžité propuštění ze služebního poměru. Řešení této situace s odvoláním na základní řád je ale složité, v případě přidání do zákonné normy bude proces mnohem jednodušší,“ řekl Právu Pejšek. V zákonu přibyla i věta, že vojáci se musí podrobit dechové zkoušce na rozkaz nadřízeného.

Zda jsou vojáci opilí, nejčastěji zjišťuje vojenská policie poté, co ji přivolá velitel vojáků. Podle mluvčího vojenské policie Jana Čermáka ale nejde o problém, který musí řešit denně.

Od začátku roku vojenští policisté řešili 15 případů vojáků, kteří měli problém s alkoholem a většina se týkala řízení pod vlivem alkoholu v době volna. Za opilství vojáky stihne většinou kázeňský trest v podobě sníženého platu. V případě, že voják byl přistižen pod vlivem alkoholu, kdy konal službu u zbraně, hrozí mu i propuštění.

Pokud jsou vojáci v misích, nesmí pít vůbec, protože tam panuje tzv. suchý zákon. Prohřeší-li se proti němu, armáda je bez milosti posílá zpět domů. Jako se to stalo na podzim roku 2009 v Kosovu, vojenská policie několika vojákům našla alkohol v krvi, u jiných se zase potvrdilo, že kouřili hašiš. V únoru tohoto roku zase dva vojáci neodletěli do Afghánistánu, protože neprošli protialkoholickou kontrolou na letišti.

„Obrana vojáky diskriminuje“

Ministerstvo obrany hledá úspory, kde se dá. Letos zdanilo vojákům výsluhy, příští rok stejný osud čeká příplatek na bydlení. Podle nového zákona by vojáci již neměli nárok také na příspěvek při přestěhování.

„Jedním z důvodů zrušení je i snaha zabránit sporům, kdy jsou například při stěhování vojáka v rámci jednoho města či obce rozdílné názory velitelů, zda příspěvek přiznat či nikoliv,“ uvedl Pejšek.

Delší čekání na vyřízení stížnosti

Nový zákon obsahuje i ustanovení, podle kterého vojáci, kteří si stěžují na své nadřízené, budou muset čekat na odpověď či nápravu nikoli jeden, ale dva měsíce. Obrana to odůvodňuje, že měsíc je na vyřízení stížnosti málo.

Podle právníka a bývalého armádního pilota Miroslava Pecháta, který zastupuje řadu vojáků v soudních sporech s armádou, je na změně lhůty na vyřízení stížnosti vidět, jak selektivně ministerstvo obrany postupuje.

„Sami sobě přidávají prostor, aby mohli stížnost prozkoumat, ale podobnou možnost vojákům nedají. Voják má totiž pouhých 30 dnů na podání žaloby na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu,“ řekl Právu Pechát.

Podle něj jsou vojáci diskriminováni, protože policisté mají na podání žaloby na přezkum rozhodnutí služební instituce dva měsíce stejně jako běžní občané ve sporech s úřady.