Článek
V půl páté ráno studenty ve stanovém táboře ve vojenském újezdu Brdy, který se proměnil na fiktivní zemi Dormenistán zmítanou občanskou válkou, probudili vojáci převlečení za povstalce. Několik studentů odvlekli s sebou a zpátky je vydali až po úmorném vyjednávání. A to nebyl pro studenty poslední kontakt s potměšilými „teroristy“.
Jak Právu prozradil jeden z účastníků - Ondřej Zeman z Děčína - týdenní dobrodružství, které jim armáda v Brdech připravila, bylo lepší než nejlepší počítačová střílečka.
Smyslem soutěže je podle ředitele Institutu pro evropskou politiku Radomíra Špoka, který klání středoškoláků již čtvrtým rokem pořádá, ukázat dospívajícím dětem, v jak nebezpečném světě žijeme. „Snažíme se, aby finále soutěže bylo trochu na hraně, aby to pro studenty nebyla jen procházka růžovým sadem,“ řekl Právu Špok.
Soutěže, ve které musí osvědčit své znalosti o Evropské unii a NATO, se každoročně účastní až 1800 studentů. Do finále v Brdech se dostalo šest družstev. Vítěz za odměnu vyrazí na exkurzi unijních a aliančních institucí do Bruselu.
Studenti se během týdenního pobytu seznámili s prací vojáků a diplomatů. Bronislav Zapletal z Velkých Bílovic doufá, že své zážitky zhodnotí v budoucím povolání. „Chtěl bych totiž obchodovat a obchodník nikdy neví, kam se dostane. Ani práce diplomata není špatná, ti mohou vidět kus světa,“ řekl Právu student zahraničního obchodu.
Armáda ho ale příliš neláká. „To má svá rizika, když vás pošlou do mise, tak se nemusíte vrátit.“
Zákeřná tužka v minovém poli
Poté, co se studentům podařilo osvobodit své kolegy, vyrazili za pomoci mapy a navigace na třicetikilometrovou cestu, na které jako členové diplomatické mise Evropské unie hledali důkazy údajného násilí na civilním obyvatelstvu.
Do cesty jim ale vojáci a pořadatelé z ministerstva obrany připravili řadu překážek i nepříjemných překvapení, které by mohli v nepřátelském území zažít. Vzhledem k tomu, že šlo o nezletilé, nebyli vojáci-povstalci tak drsní, jako umí být v případě kurzů přežití, které armáda pro novináře či diplomaty pořádá, ale i tak studentům předvedli krutost běžnou ve válečných konfliktech.
Studenti, které cestou zajala povstalecká patrola, si např. museli vykopat vlastní hrob nebo museli svázaní za sebou tahat kládu.
Vojenští pyrotechnici zase připravili průchod minovým polem. Místo nášlapných min na ně čekaly dýmovnice velice umně schované v mechu a kapradí. Studenti z jedné ze skupin sice žádnou minu nenašlápli, ale nechali se nachytat na trik pyrotechnika z pražské posádky Michala Cepeka. Ten studenty požádal, aby mu při cestě minovým polem přinesli tužku, kterou ztratil. Ale už jim neřekl, že na tužce je přivázaný vlasec, jehož druhý konec je připevněný k rozbušce dýmovnice.
„Zapomněli, že den předtím jsem jim říkal, že v nebezpečných oblastech platí pravidlo: Nikdy nezvedej to, co jsi neztratil,“ uvedl Cepeka. Podle něj se podobné fígle hodně používají v Africe a jako lákadlo slouží prstýnky či řetízky.
Po minovém poli čekaly studenty adrenalinové zážitky jako přechod přes provazový „barmský“ most, slaňování a jízda na laně. Velký úspěch mělo i překonávání vodní plochy. Z klacků a PET lahví si studenti museli vyrobit vor, na který přivázali batohy a oblečení, převlékli se do plavek a skoro bez potíží přepravili náklad na druhý břeh jednoho z brdských rybníků. Na dlouhé cestě se ještě několikrát připletli do cesty povstalcům, takže do spacáků, které je čekaly v táboře, se dostali až po půlnoci.