I když jsou platy duchovních nízké (okolo 17 tisíc měsíčně), vyvolávají zlou krev. Novější církve či takové, které se v 90. letech nedostaly na soupis dotovaných církví, považují podmínky, které musí splnit, aby se mezi „vyvolené“ dostaly, za diskriminační.

První podmínkou je desetileté období od registrace u ministerstva kultury. Příští rok tento práh překročí např. Česká hinduistická společnost či Hare Krišna. Za tři roky by si mohlo o dotace požádat Ústředí muslimských obcí.

Proč mají naši členové z daní podporovat jiné registrované církve?“mluvčí Hare Kršna Antonín Valer

Druhou podmínkou je ale seznam deseti tisíc věřících a příznivců, který musí každá žádající církev předložit. Všechna hnutí se ale shodují, že desetitisícový cenzus je v desetimiliónovém Česku příliš vysoký. „Pro nové církve je to diskriminující, protože tuto podmínku nesplňuje většina církví, které dotaci pobírají,“ řekl Právu mluvčí hnutí Hare Krišna Antonín Valer. Hare Krišna má asi 500 členů a několik tisíc příznivců.

Podle sčítání lidu z roku 2001 mělo více než deset tisíc věřících jen šest církví – římskokatolická, českobratrská evangelická, čs. husitská, pravoslavná, evangelická a slezská augsburského vyznání. Přes 20 tisíc členů mají i jehovisté, ale ti o dotaci neusilují.

Raději asignace?

Podle Valera by lepší byly daňové asignace, díky nimž by církve dostávaly část daní svých příznivců. „Bylo by to spravedlivější, proč mají naši členové (z daní) podporovat jiné registrované církve?“ dodal.

Ani čeští muslimové na dotace brzo nedosáhnou, ač místopředseda Ústředí muslimských obcí Vladimír Sáňka odhaduje, že je v Česku okolo deseti tisíc muslimů.

„Ne všichni jsou věřící a ne všichni by chtěli sdělit o sobě všechny údaje, které ministerstvo požaduje,“ řekl Právu Sáňka. Dodal, že by se chtěli stát státem uznanou církví nikoli kvůli peněžitým příspěvkům, ale kvůli tomu, aby mohli zakládat církevní školy.

Pokud dojde k vyrovnání státu s církvemi, ministerstvo kultury výhledově zřejmě přestane církve dotovat. Podle plánu, který připravovala Topolánkova vláda, se počítalo s tím, že církve budou dostávat každý rok o pět procent méně dotací a po 20 letech budou zcela bez těchto dotací, a tedy i nezávislé.

Ministr kultury Jiří Besser již na začátku roku dohodl se zástupci církví zmrazení platů duchovních na loňské úrovni. Variantou by byly škrty jako ve veřejné sféře. Zvítězil ale argument, že duchovní berou méně, než je v Česku průměr. Ten dosahuje 24 tisíc.