Loni měly Literární noviny, coby kulturně-politický časopis hodný státní podpory, desetinu svých nákladů pokrytou z grantu ministerstva kultury. Teď je však ministr kultury přesvědčen, že ze státního rozpočtu by letos neměl být listu příspěvek poskytnut. Důvodem je, že šéfredaktor Jakub Patočka byl zvolen lídrem Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu.

Už předtím vyjádřil ministr výhrady k tomu, že státem dotovaný týdeník má příliš velkou část svého obsahu čistě politickou. Společnost, která týdeník vydává, se zase domnívá, že Literárky na svých stranách musí bojovat proti negativním jevům světa - a tu jde vždycky o politiku - vždyť je to v jejich tradici.

Možná by si měli účastníci sporu upřesnit pojmy. Pavlu Dostálovi podle mne nevadí, je-li valná část obsahu kulturně-politického periodika politická, tolik bych si ministra nedovolil podceňovat. Tuším, že docela určitě mu vadí, jsou-li tam v hojné míře články sice politické, ale zároveň jaksi stranické. To by mi tedy vadilo taky, a asi i mnoha jiným lidem. Peníze ze státního rozpočtu vyčleněné na kulturu (Společnost pro Literární noviny chce na letošek po státu 2,5 miliónu korun) by ani náhodou neměly sloužit propagaci jakékoli politické strany.

Netroufám si posuzovat, do jaké míry byly do letošního ledna Literární noviny stranické či nestranické. Ode dne, kdy byl Patočka zvolen "zeleným" lídrem do voleb, ale stranické jsou, i kdyby se tam o jeho politické straně neobjevil řádek. Jsou stranické osobou svého šéfredaktora, kterému teď jde o hlasy voličů a tím, že velí novinám a píše do nich úvodníky, dělá vlastně kampaň, pro sebe i pro stranu. Nic proti tomu, každý politik má nějakou kampaň a šéfredaktor Literárních novin má právo na politický názor, na členství v politické straně a na politickou kariéru. Jenom nemá čekat, že na to dostane peníze ze státního rozpočtu určené na podporu kultury.

Jestliže vzbudily Literární noviny byť jen dojem, že jsou stejně politicko-stranické jako kulturní, jde o šéfredaktorovu nešikovnost. Ale jestliže nejpozději den poté, co byl zvolen lídrem za Stranu zelených pro volby do Evropského parlamentu, nerezignoval na funkci šéfredaktora, jde o trestuhodnou pomalost, ne-li neomalenost. Měl by tak učinit a teprve pak by měl vydavatel žádat ministerstvo o peníze. Jinak by šlo spíše o grant na podporu šéfredaktorovy politické kampaně. Jinak Literárkám, důsledně nestranickým, přeji, aby ty peníze dostaly.

PRÁVO 14. ledna