O výsledku kontroly informoval Duhu jako stěžovatele oblastní inspektorát v Českých Budějovicích.

Stráský se sám přiznal, že na udělení výjimky nečekal. Vysvětloval to obavami, že nedostane povolení včas, aby byl zásah proti kůrovci efektivní. Podle vědců ale nebyl pro chemický zásah důvod.

Inspekce ale podle Duhy nenařídila odstranění klád, takže jsou v parku nadále rozmístěny ilegálně. Jejich odstranění závisí na rozhodnutí o udělení výjimky. Duha rovněž připomíná, že Stráský již před téměř měsícem argumentoval také tím, že povolení dostane v řádu dnů, dodnes ho ale neobdržel.

Sankce Stráského mrzí

Stráský zprávu ČIŽP prý dosud nemá k dispozici. Inspekce podle něj získala celou řadu podnětů proti činnosti správy parku. „V žádném případě podle dílčích informací, které mám k dispozici, neshledala pochybení kromě toho, že jsme skutečně rozmístili obranné prostředky proti prvnímu rojení kůrovce do 22. dubna, tak jak jsem přikázal, a to včetně těch, na nichž je použita chemie,“ řekl ředitel s tím, že očekává sankci proti tomuto prohřešku, což ho jako úředníka mrzí.

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní povede Národní park Šumava.

Jan Stráský, ředitel Národního parku Šumava.

FOTO: Petr Horník, Právo

Inspekce podle stanoviska oblastního inspektorátu provedla v parku několik terénních šetření. Podle Bláhy například konstatovala, že otrávené dřevo nestojí na trvale podmáčených půdách. Duha ale tvrdí, že v době, kdy si na umístění lapáků a trojnožek stěžovala, otrávené dřevo ve vodě stálo. Inspekce také zaznamenala, že otrávené trojnožky byly z některých částí druhých zón odstraněny poté, co ministr Tomáš Chalupa (ODS) změnil režim v části parku.

Nebezpečné pro zvěř i člověka

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Ekologové upozorňují, že chemicky nastříkané kmeny stojí například u turistického odpočívadla u Javoří pily a další jsou rozmístěny podél cest, kudy chodí návštěvníci Šumavy. Chemické látky přitom mohou mimo jiné způsobit u mužů neplodnost, spontánní potrat, vyvolat předčasný porod, nebo způsobit vrozené abnormality plodu. Varování však podle Duhy na kmenech chybí.

„Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků. Dokonce i při použití ultranízké dávky 3,75 gramu na hektar umírá 29 procent mláďat sýkory modřinky. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 procent mláďat. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků,“ konstatuje dále Duha.

Z míst, která budou ponechána divoké přírodě, nechala správa parku otrávené klády odstranit.