Článek
Chce připravit nový zákon o platech, který by zahrnoval veškeré náklady na poslance, včetně zdravotního a sociálního pojištění. Plat spolu se všemi náhradami by pak mohl dosahovat nejméně 230 tisíc hrubého měsíčně.
„Jsem pro, aby se vypracoval nový zákon o platech ústavních činitelů, soudců i žalobců tak, aby byl dlouhodobý a velmi jednoduchý,“ uvedl v ČT. Jednoduchost by podle něj měla spočívat právě v tom, že by zákonodárci dostali jednu sumu, ze které by si platili vše. Tedy i své asistenty, kanceláře a pronájem vybavení v nich, kancelářský materiál, expertizy, telefony a ubytování v Praze.
Dosud činí náklady na jednoho zákonodárce včetně základního platu, náhrad a zmíněných položek bez pojištění zhruba 220 tisíc korun. Jenže řada částek se nevyplácí na ruku s platem a s náhradami za dopravu a reprezentaci, ale jdou na účet například ubytovatelům. Někteří poslanci si tak ale přihrávají „malé domů“ bez kontroly veřejnosti.
Nebo částky na tzv. expertné až 14 300 měsíčně se proplácejí podle faktur, což zase vede k vykazování činností příbuzných či známých. Třeba monitoring tisku, který přitom lze zvládnout elektronicky z přístupných databází.
Suchánek svým návrhem reagoval na informace MF Dnes, podle které se ve Sněmovně rodí plán, jak politikům znovu zvýšit příjmy, které se jim od Nového roku zkrátily snížením platů a zdaněním náhrad.
Kvůli pětiprocentnímu snížení platů a zdanění náhrad poslancům i senátorům od začátku roku klesly příjmy až o dvacet tisíc korun čistého měsíčně. Vedle toho přišli zákonodárci o bezplatnou veřejnou dopravu, takže někteří jsou na tom prý špatně.
Nejnižší měsíční hrubý plat poslance a senátora činí 84 900 korun včetně náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. Nejvyšší příjem mají šéfové výborů a klubů. A pokud je takový zákonodárce z oblasti nejvzdálenější od Prahy, dosahuje 118 100 korun.
Ještě lépe jsou na tom předsedové a místopředsedové parlamentních komor a členové vlády. I ti šli ale s příjmy dolů, stejně jako prezident, kterému vůbec poprvé začal stát také danit jeho náhrady.
Většina poslanců nechce veřejně o svém „zchudnutí“ mluvit, reptání v kuloárech je však stále častější. Poslanci by proto mohli využít novelu zákona o platech žalobců, která míří z vlády do Sněmovny a která by se mohla stát nosičem pro změnu platů politiků.
To ale předsedové všech klubů popírají. A také Suchánek tvrdí, že tudy cesta nevede. Tou cestou je podle něj právě zcela nový zákon, jehož záměr prý už konzultuje s ministerstvem financí a některými kolegy.
Kubera: Zkusíme změnu v Senátu
Nejde přitom o nic nového. Podobné návrhy v parlamentu zněly už v minulosti. Politici ale k takovému kroku nikdy nenašli odvahu, a to z obav před veřejným míněním.
Se stejným nápadem přišel někdejší šéf Sněmovny Miroslav Vlček (ČSSD) nebo dřívější předseda senátního ústavně-právního výboru, dnes šéf mandátového a imunitního výboru Jaroslav Kubera (ODS).
Právě Kubera vždy veřejně říkal, že politici by neměli být populisté a za své platy by se neměli stydět. Proto na něj – jak už před časem informovalo Právo – mnozí poslanci a kolegové spoléhali, že za ně změnu připraví.
Kubera Právu včera řekl, že příprava nového platového zákona vyžaduje delší čas. Jako rychlé řešení proto vidí pozměňovací návrh vložený do zákona o platech žalobců. „Pokud by to ve Sněmovně neprošlo, navrhneme to v Senátu,“ prohlásil.
Podle něj by nemělo jít o skokový růst, ale mělo by se kompenzovat zdanění náhrad, třeba změnou koeficientů, z nichž se platy politiků počítají.
Kubera prý nepředpokládá, že by se horní komora s převahou oranžových bála sáhnout k takovému kroku. „Nadávají všichni,“ poznamenal senátor.
A co na to šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka? Soc. dem. podle o změně s nikým nejedná, je to věc koalice. „Není to priorita soc. dem., koalice o tom s námi nejedná, proto bych doporučil našim poslancům, aby se o tomto tématu intenzívně poradili s voliči,“ řekl Právu a dodal: „Myslím, že názor voličů je poměrně jednoznačný.“