Prezidentova důvěryhodnost poklesla od dubna o devět procentních bodů a zastavila se na úrovni 59 procent podpory. Podle průzkumu agentury STEM se důvěra v Klause dokonce propadla na 47 procent. [celá zpráva]

Dosud neochvějnou pozici v důvěryhodnosti prezidenta tak nabourala obecní zastupitelstva, jimž věří 61 procent respondentů průzkumu. Žádná další instituce se už podporou nadpoloviční většiny občanů pyšnit nemůže.

Vývoj důvěryhodnosti ústavních institucí (v procentech)
 Květen/10Září/10 Prosinec/10Březen/11Květen/11
Obecní zastupitelstva 56 58 57 61 61
Prezident67 72 70 67 59
Krajská zastupitelstva39 43 42 45 44
Senát 21 25 25 26 24
Vláda 64 42 33 29 22
Sněmovna 18 30 25 24 18

Slušně si ještě vedou krajská zastupitelstva, důvěra v ně mírně vzrostla na 44 procent. Senátu pak věří o něco méně než čtvrtina lidí, vládě 22 procent a vůbec nejhůře skončila Sněmovna s 18 procenty kladných hodnocení.

Největší meziroční propad v důvěře zřejmě zažívá stále vláda. Úřednický kabinet Jana Fischera se totiž těšil mimořádné přízni, její premiér dokonce překonával rekordy v měření důvěryhodnosti a popularity. Nástup vlády Petra Nečase (ODS) po květnových volbách znamenal rychlý propad důvěry.