Shoda obou stran je přitom nutná kvůli změně ústavy, kde se obě komory nemohou vzájemně přehlasovat a v Senátu má většinu ČSSD.

Vyjednavač soc. dem. pro otázku přímé volby prezidenta, poslanec Jeroným Tejc, podle svých slov Právu zpočátku viděl úsilí dohodnout se, ale pak se situace změnila. „Přiznám se, že po poslední schůzce se zástupci ODS jsem cítil menší snahu se dohodnout, než tomu bylo v minulosti,“ soudí Tejc.

ČSSD prosazuje úpravu některých prezidentských pravomocí, většinou jde o jejich oslabení. Za zásadní Tejc považuje změnu, podle níž by prezidentovy návrhy na jmenování členů bankovní rady centrální banky podléhaly souhlasu vlády nebo Senátu. V současnosti není hlava státu v této věci ničím vázána.

„Nějaké finanční skupině může stát za to podpořit některého z vážných kandidátů, aby po vítězství jmenoval většinu členů bankovní rady ČNB. Ta by ovlivňovala fungování monetární politiky státu a vůbec všech regulací, které ČNB například vůči ostatním bankám má,“ obává se Tejc.

ČSSD by chtěla také omezit pravomoc prezidenta udělovat abolice, tedy zastavovat trestní řízení ještě před rozsudkem. Soc. dem. je také pro zavedení trestní odpovědnosti hlavy státu.

Prezident by podle ČSSD naopak mohl být posílen při jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího správního soudu. K tomu nyní potřebuje souhlas vlády.
„Určitě jsme schopni se smířit u té abolice a v případě pravomocí prezidenta u soudů, možná i u trestní odpovědnosti. To, kde si to příliš nedovedu představit, je otázka České národní banky,“ dodal Tejc.

Šanci na dohodu o přímé volbě vidí na 60 až 70 procent. Poslanec odhaduje, že se mohl u ODS změnit poměr názorů vlivem roztržky v koalici. Upozornil, že přímou volbu prezidenta do programového prohlášení vlády prosazovaly hlavně Věci veřejné.

„Klást podmínky je nepřijatelné“

Nyní si strany mají určit další termín jednání. Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil na dotaz Práva poznamenal: „Na rovinu říkám, že když někdo bude stavět předem podmínky, tak to je pro nás obtížně přijatelné.“

Uvedl, že ODS nikdy nebyla jasným zastáncem přímé volby a už její zařazení do vládního prohlášení bylo pro občanské demokraty velkým kompromisem. „Tyto další věci, ke kterým se ODS nikdy nezavázala, už pro nás znamenají problém. Buď čtyři politické strany chtějí přímou volbu prezidenta, nebo hledají zástupné důvody, jak z toho trošku vycouvat,“ domnívá se Pospíšil.

Podle něj se neukázalo, že by současné pravomoci prezidenta byly špatně nastaveny. Zdůraznil, že sami ústavní právníci na možné změny mají rozporné názory. Pokud jde podle Pospíšila soc. dem. o přímou volbu, tak nechápe, proč ji podmiňuje změnami kompetencí.

Pokud by se hlava státu volila opět oběma komorami parlamentu, soc. dem. by díky své většině v Senátu měla slušnou výchozí pozici. Klaus ve svém úřadu skončí v březnu 2013. Do té doby proběhnou ještě jedny volby do třetiny Senátu.

Ale i tak by ČSSD potřebovala spojence. Zatím má 41 senátorů a 56 poslanců, tedy 97 hlasujících. V prvních dvou kolech volí prezidenta každá komora zvlášť. V kole třetím se hlasy poslanců a senátorů sčítají. Při plné účasti 281 zákonodárců dosahuje většina 141 hlasů.

Strany zatím oficiálně své kandidáty na Hrad nezveřejnily. V ODS se hovoří o místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi či o první místopředsedkyni strany a šéfce Sněmovny Miroslavě Němcové. V ČSSD se mluvilo o opětovné kandidatuře ekonoma Jana Švejnara. Mnozí soc. dem. by ale dali přednost nominantovi bližšímu této straně.

V přímé volbě by se podle svých nedávných slov o nejvyšší ústavní funkci ucházel bývalý premiér Jan Fischer, expremiér a bývalý šéf soc. dem. Miloš Zeman či šéfka Suverenity Jana Bobošíková. TOP 09 by mohla navrhnout svého předsedu Karla Schwarzenberga.

Kandidaturu v případě přímé volby připustil i bývalý ministr kultury a poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Kdyby mu byla nabídnuta, tak by o ní podle svých slov Právu přemýšlel. Prozradil přitom, že v minulém volebním období už nabídka kandidovat na funkci na Hradě zazněla. Neuvedl však od koho.