"Jeho vyjádření považuji za nešťastné. Potenciální důsledky – včetně možných férových i neférových interpretací tohoto vyjádření – nebyly zřejmě autorem domyšleny," konstatoval prezident. Podle hlavy státu mohla hrát roli i skutečnost, že Hájek rozhovor poskytl "internetovému serveru menšího významu" (Parlamentní listy, pozn. aut.).

Bin Ládin je mediální fikce, tvrdí Klausův vicekancléř Hájek

Klaus upozornil na mimořádně nešťastné spojování Hájkových výroků se svou osobou. "Primárním záměrem autora nebylo hodnotit skutečnou událost, ke které došlo v pákistánském Abbottabádu, ale pokusit se narušit mediální nános, který byl kolem osoby Usámy bin Ládina a kolem její smrti vytvořen. Autor chtěl tyto dvě věci důrazně oddělit. Jestli se mu to podařilo, je věc jiná," doplnil prezident s poukazem na to, že média se nezaobírají ani tak samotným Hájkovým výrokem, jako spekulacemi o tom, zda jde i o názor hlavy státu.

"Chci jednoznačně říci, že názor prezidenta republiky nevyjadřoval," doplnil Klaus, který nehodlá bránit Hájkovi v polemice se zkratkovitostí médií. "Ale považuji za nezbytné, aby v této konkrétní věci byla pozice prezidenta jasná," uvedl prezident, který zprávu o zneškodnění bin Ládina přijal s úlevou.

Vyjádření Petra Hájka pro Právo:

„Již víc než tři roky nejsem mluvčím prezidenta republiky, tedy tím, kdo oficiálně prezentuje postoje hlavy státu. Jako prezidentův poradce jsem vyjádřil svůj dlouhodobě zastávaný, mnohokrát publikovaný a veřejně známý názor. V okruhu nejbližších prezidentových poradců je poměrně široké názorové spektrum, a jejich svobodné vyjadřování je věcí zcela principiální. Pro některá ‚svobodná média‘ představa zřejmě šokující. Ostatně závěrečné věty prezidentova vyjádření o tom jasně hovoří. Nikdy jsem netvrdil, že vyjadřuji prezidentův postoj. Ani se mě na to nikdo neptal. Proto jsem také odpověděl seriózním Parlamentním listům, neboť tam záměrná dezinterpretace nehrozila. Politický bulvár ji však jako vždy obstaral.

Své názory neměním podle aktuální politické konjunktury. Zběsilé mediální volání po mém odchodu ve mně vyvolalo vzpomínky na dobu, kdy veřejně nazvat ‚bratrskou pomoc Sovětského svazu‘ okupací, znamenalo okamžitou existenční likvidaci. Žádala to obvykle média, odvolávající se na naše spojenecké závazky k Moskvě. Musím říci, že ta vzpomínka mě příliš nerozveselila. Svazáctví a bolševictví je v některých českých médiích zjevně nesmrtelné.“