Důvodem bylo, že po uplynutí šedesáti let splácení by stát zaplatil církvím s úroky zhruba 270 miliard korun. I při nynějším snížení základní částky na 60 miliard by se celková částka odškodnění vyšplhala ke dvěma stům miliardám korun. Otázka je, zda to znovu nevyvolá podobné vášně jako tehdy.

Naopak půdy by podle nových záměrů měly dostat církve víc, než se plánovalo. V obou případech by nejvíc profitovala katolická církev, která v Česku mezi náboženskými organizacemi dominuje.

Jednání se hnula 

Jednání o církevních restitucích se nyní pohnula dopředu. Minulý týden se podle informací Práva bez veřejného oznámení poprvé sešla koaliční komise pověřená vypořádáním státu s církvemi. Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) navrhl pozměnit tři roky starou dohodu tak, že by církve dostaly méně finančních prostředků a více nemovitostí.

„Celkový objem restitucí – 120 miliard korun – nikdo nezpochybnil, ale mohli bychom dojít k posunu, že poměr vydávaných věcí a finanční restituce by nebyl zhruba jedna ku dvěma, ale jedna ku jedné. Stav státních financí je totiž takový, že finanční restituce se jeví jako větší problém než naturální restituce,“ řekl ve středu Právu poslanec a člen komise Marek Benda (ODS).

Topolánkova vláda se před třemi roky domluvila s církvemi, že jim stát vrátí z vyčíslených 120 miliard třetinu majetku fyzicky, zatímco dvě třetiny měla tvořit náhrada 83 miliard korun, která by se vyplácela šedesát let. Včetně úroků 4,85 procenta ročně by tak stát celkově zaplatil těžko představitelných 270 miliard korun.

Pokud by splácení trvalo šedesát let, tak tady budou třeba už Marťani a my stále budeme splácet církvím jejich majetek.Místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová

Vláda Petra Nečase si vyřešení církevních restitucí vepsala do programového prohlášení. Největší problém mají s dohodou Věci veřejné, které před volbami slibovaly převést zemědělskou půdu, dosud zablokovanou pro církve, obcím a státu.

Od tohoto radikálního názoru nedávno ustoupily, ale teď by chtěly dosáhnout alespoň toho, aby církve vzhledem k špatnému stavu státní kasy ze svých nároků částečně ustoupily.

Šedesát let splácení je moc, tvrdí Klasnová

Místopředsedkyně VV a Sněmovny Kateřina Klasnová, která zastupuje véčka ve vládní komisi, by byla ráda, kdyby církve částečně slevily, ale na druhou stranu se obává, že církve by mohly požadovat ušlé zisky a své nároky naopak ještě stupňovat.

„Budeme se snažit najít dohodu, aby nedošlo k tak velkému fiskálnímu zatížení. Také se nám nelíbí délka splácení. Pokud by splácení trvalo šedesát let, tak tady budou třeba už Marťani a my stále budeme splácet církvím jejich majetek,“ řekla Právu Klasnová.

Církevní vyjednavači zatím nechtějí návrh příliš komentovat. Podle ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy je dobré, že nikdo jejich nároky nezpochybňuje.

„Rozsah původního majetku, který byl církvím státem zabrán, byl již několikrát prověřen a potvrzen na všech jednáních, a to nejen na straně vlády, ale i v parlamentní komisi, pozemkovým fondem, úřadem katastrálním a zeměměřickým i odbornou firmou, kterou si sjednal stát,“ uvedl Štícha.

Součástí dohody s církvemi byla i postupná odluka církví od státního rozpočtu. Ta počítala s dvacetiletým přechodným obdobím, po kterém stát církvím přestane přispívat na provozní výdaje. Dnes je to 1,3 miliardy korun ročně. Návrh počítal s každoročním poklesem o pět procent až k nule.

V komisi sedí i ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), financí Miroslav Kalousek (TOP 09), poslanec VV Michal Babák a prezidentův kancléř Jiří Weigl.

Vláda by chtěla vyřešit i smlouvu mezi ČR a Vatikánem, kterou parlament před osmi lety neratifikoval. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg plánuje, že smlouvu o postavení katolické církve předloží ještě letos znovu do Sněmovny.