Rok je dlouhá doba. Za takový čas dají se absolvovat dva semestry ve škole. Za rok lze zplodit, odnosit, porodit a částečně odkojit dítě. Člověk by řekl, že je to i dostatečně dlouhá doba pro úředníky, aby během ní dokázali předvolat jednoho nezodpovědného řidiče k projednání přestupku. Aspoň v právním státě. Úředníkům v Pardubicích a v Hradci Králové se to nepovedlo.

Miroslav Antl je bývalý státní zástupce a náměstek policejního prezidenta, a především zosobněná "železná pěst" na zločince. V boji proti zločinu byl - verbálně tedy určitě - nekompromisní. Gaunery neměl rád a jeho jedinou jistotou bylo právo. Mnozí s ním nesouhlasili, mnozí si libovali, že takový tvrďák je pro naši justici požehnáním.

Když předloni havaroval s alkoholem v krvi a den po nehodě odstoupil z funkce, jen dokreslil svůj obraz na veřejnosti. Pochybil a mužně vyvodil důsledky. Skutečně efektní. Teď jako by aureola emeritního "muže práva" spadla do prachu. Úředníci Antlovi šest měsíců marně posílali předvolání. Jsou dvě možnosti - buď je schválně nepřebíral, protože mu mohli napařit šest měsíců zákazu řízení a pokutu až 10 tisíc korun. Nebo jsou východní Čechy tak obrovským územím, že se v nich i "český Giuliani" může listonošům bez vlastní viny ztratit. Možná by Antlova tvrz byla úřady nakonec dobyta, kdyby na to měly celý rok čas.Kdyby policie jeho spis zbytečně půl roku u sebe nesušila, dokud neobjevila, že jde jen o přestupek, který jí vyšetřovat nepřísluší.

Miroslav Antl se zachoval stejně jako stovky jiných "útěkářů" před zákonem. Jenže on je vysoký manažer v Českém Telecomu, pracuje na citlivém místě ve státní sféře. Způsob, jakým se vyhnul trestu za řízení pod vlivem alkoholu, je o to ostudnější. Že někdejší Antlův boj za zákon skončil uhýbáním před zákonem, je zklamáním.

PRÁVO 9. ledna 2004