Článek
Plnou operační schopnost, kterou by měla mít v roce 2018, armáda zřejmě nedosáhne. Plánovaný stav 26 200 vojáků nebude dosažen, protože armáda stárne a rekrutů bude málo.
"V letech 2015 – 2020 budeme moci vybírat zhruba z polovičního vzorku, než tomu bylo v 90. letech,“ řekl ministr s tím, že v brzké době lze navíc očekávat odchod vojáků, kteří mají takříkajíc "odslouženo". Nyní má armáda 22 000 vojáků, což se bude snažit udržet.
Další zásadním bodem je vnitřní dluh, který kvůli nesystémovým investicím činí 80 - 90 miliard korun, jež budou chybět na modernizaci techniky i obnovu nemovitostí. Vondra vyjmenoval, že v mezidobí let 2015 až 2020 skončí pronájem stíhaček Gripen, skončí životnost některých radiolokátorů, části protiletecké techniky, bojových vrtulníků i části bojových vozidel pěchoty (BVP). Některé systémy proto z armády zmizí.
Ministerstvo nyní operuje se třemi variantami vývoje rozpočtu. Pokud by byl dále krácen, bude z armády "torzo". "Budeme moci maximálně udržet současný stav schopností, dosažení plných operačních schopností by se však odložilo na neurčito.“ S růstovým scénářem, který by si vyžádal radikální zvýšení rozpočtu Vondra nepočítá. „Bylo by to hezké, ale nerealistické," míní ministr.
Armáda je sama schopna ušetřit stovky miliónů, v delším časovém výhledu i miliardy.