V minulém volebním období nejčastěji navrhovali jednání na toto téma sociální a občanští demokraté. Jak jim přibývalo přeběhlíků, tak žádali o jejich přesun. První se poroučeli z levé části sálu více doprava Michal Pohanka s Milošem Melčákem za to, že umožnili vznik pravicové Topolánkovy vlády.

Opačným směrem se po hlasování o nedůvěře vládě, kdy podpořili pád téhož kabinetu, stěhovali na jaře 2009 Vlastimil Tlustý s Janem Schwippelem.

Podobná „škatulata, hejbejte se“ se dají čekat na nejbližším zasedání Sněmovny: exšéfka klubu véčkařů Kristýna Kočí určitě neuhájí své výsadní místo v první řadě, odkud mohla dirigovat svůj tým. Dá se očekávat, že ji její bývalí spolustraníci uklidí někam hodně dozadu, odkud bude mít daleko ke kolegovi z ODS Petru Tluchořovi, s nímž konzultovala své kroky. Tluchoř totiž, stejně jako všichni ostatní předsedové klubů, sedí co nejblíže řečnickému pultu, protože se od nich čekají rychlé reakce na dění ve Sněmovně. Jsou tam většinou obklopeni nejsilnějšími a nejzkušenějšími figurami svých stran.

Přijdou o sousedy

Místo hned ve druhé řadě uprostřed sálu – a mezi loajálními členy klubu VV Martinem VackemJosefem Novotným – bude muset opustit i Jaroslav Škárka. A o svého souseda přijde i Lenka Andrýsová, protože Stanislav Huml nejspíš doprovodí ostatní rebely někam dál z očí kamer. V minulosti to vždy znamenalo: až dozadu, ke zdi. A protože lavice ve Sněmovně jsou sloučeny i po třech, mohou skončit v jedné pěkně pohromadě.

Menší potíže způsobí jejich sestěhování do kanceláří. Huml totiž již nyní sdílí jednu místnost se Škárkou. Hledat se tak bude jen prostor pro Kočí.

Přesuny v sále mohou sesadit dohromady véčkaře s občanskými demokraty – ostatně souseda z ODS Marka Šnajdra, by mohla získat i nová předsedkyně klubu VV Karolína Peake.

Pikantní to bude zejména poté, co na veřejnost prosákla informace o údajné esemesce mluvčího ODS Tomáše Bartovského, ve které měl, podle Parlamentních listů varovat své lidi před véčkaři, kteří by si mohli jejich společná jednání nahrávat. [celá zpráva]

Pokud by tak opravdu bylo, pak by stěhování mohlo dopadnout jako „z bláta do louže“ a klidu by do lavic nepřineslo.