K těm možným vedlejším účinkům jsem počítal prudké zmoudření včerejšího teroristy Kaddáfího, nezvyklé mlčení syrského Asáda a (tušený) pohyb v izraelsko-palestinských vztazích. Dnes bych k tomu připojil i pozvání amerických expertů severní Koreou k prohlídce jejího jaderného zařízení. Opakuji: netvrdím, že to tak je stoprocentně, avšak důvody, abychom si to mohli myslet, existují.

Váš dopis mne potěšil proto, že byl vtipný, měl hlavu a patu a zejména měl názor. Že se naše názory liší, je přece normální. Doba jednotného povinného názoru zaplaťpánbůh minula. Stejně si ale myslím, že čas dá spíše za pravdu mně než sjezdu ČSSD. U dramatických historických událostí je totiž většinou dobře se soudem počkat. Příklad: brutální přepad Jugoslávie nacistickým Německem na jaře 1941, kterým Hitler ovládl Balkán, měl jeden vynikající kolaterální důsledek. Přepadení Sovětského svazu se tím totiž opozdilo o měsíc a v mrazivé bitvě pod Moskvou právě ten měsíc Hitlerovi možná chyběl. Samozřejmě oba přepady nelze srovnávat. Cílem přepadu Jugoslávie bylo zničit svobodnou zemi, cílem přepadu Iráku odstranit nelidský režim Saddámův. Chci jen naznačit, že "příbuzné důsledky vedlejší větve" lze často vidět až později.

Někdy však i docela brzy. Podle odhadů skončilo hospodaření české státní kasy se schodkem o dvě miliardy korun menším, než si plánovala. Potvrdí-li to i revize, je to kolaterální důsledek velké důvěry českých občanů v budoucnost. Jinak by tak zběsile a mnohdy na dluh v předvánočních nákupech neutráceli. Martin Říman však, stínový ministr hospodářství ODS, to "nebere". Je to prý snížení schodku nepatrné a stejně je schodek (109 miliard) nejvyšší v historii. Zřejmě by ho uspokojil schodek stotřicetimiliardový, jak očekával. Podle hesla čím hůře, tím lépe.

Kolaterální důsledky se nám mohou líbit, nebo nelíbit. Proto však ještě nepřestanou existovat. Přeju vám, pane Matěcho, hodně zdraví.

PRÁVO 7. ledna 2004

Dopis čtenáře zveřejněný v deníku Právo 6. ledna:
Vážený pane Hanáku,
i já, byť žiji v našem globálním městečku o řadu ulic vlevo, jsem uvítal Váš příchod do "mého" deníku. Unavený tým potřeboval posílit zkušeným plejerem s jemnou technikou a přesnou střelou. Den po Novém roce jste však měl mušku poněkud vychýlenou a ani hrou v poli jste příliš neoslnil. (Asi ještě v důsledku posilvestrovské kocoviny.) Odsouzení války proti Saddámovi sjezdem české sociální demokracie, jak píšete v článku Kolaterální důsledky, rozhodně unáhlená nerozvážnost nebyla. A pokračování v tomto postoji několika poslanci ČSSD (dle Vás) není krtčí slepota. Mimochodem: zajímalo by mne, za kolik počítáte číslovku několik. Kolik je to v tomto případě si dovolím tvrdit, že vím o něco lépe než Vy. Krtčí (či jinou?) slepotou naopak trpí Vaše dílko. Jistě i Vy dobře víte, že boj proti terorismu nebyl jediným, dokonce ani rozhodujícím motivem války, které nepožehnala ani Rada bezpečnosti OSN, ani řada vyspělých zemí v Evropě i jinde. Chtěl bych Vás ujistit, že pokud by se panu Bushovi jednalo pouze o boj proti teroristům, my, sociální demokraté, bychom se jistě připojili. Bohužel, současná administrativa Bílého domu dává všem obyvatelům stále menšího světového městečka nepokrytě najevo, že nehodlá respektovat žádná pravidla či úmluvy, pokud jejich autorem nebude právě ona. Jak teroristům, tak i tomuto se každý jeho obyvatel, jehož neopustil pud sebezáchovy, musí vzepřít. Přeji hezký nový rok a Vašemu vtipnému psaní i stále bystrou mysl.
MIREK MATĚCHA, Jablonec nad Nisou