Odsoudit se sám by podle něj bylo možné v případě, že nepůjde o jeden z nejzávažnějších zločinů, pachatel by uznal svou vinu a s jeho návrhem by kromě státního zástupce souhlasil i soudce.

Tomu by se zároveň uvolnily ruce, protože méně závažné kauzy by se tak po vzájemné dohodě pachatele se žalobcem u soudu zdlouhavě projednávat vůbec nemusely. Pokud by se soudci ale zdál navržený trest příliš nízký, může dohodu odmítnout a nařídit klasické líčení s veškerým dokazováním.

Jeden z největších přínosů tohoto institutu je posílení práv obětí trestných činů, které mimo jiné nemusí opakovaně svědčit před soudem, a nejsou tak znovu vystaveny stresu vyplývajícímu z veřejného projednávání detailů trestného činuJiří Pospíšil

„Jeden z největších přínosů tohoto institutu je posílení práv obětí trestných činů, které mimo jiné nemusí opakovaně svědčit před soudem, a nejsou tak znovu vystaveny stresu vyplývajícímu z veřejného projednávání detailů trestného činu,“ uvedl k tomu pro Právo šéf resortu justice Jiří Pospíšil (ODS).

Zároveň dodal, že trestní řízení by se tak výrazně zkrátilo. Ukazují to podle něj např. zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde tento institut podobně jako v dalších evropských státech úspěšně funguje.

Seznam trestných činů zatím tají

Příslušnou novelu trestního řádu, která by institut dohody do našeho právního řádu zanesla, chtějí legislativci ministerstva předložit ostatním resortům k připomínkám ke konci měsíce, do vlády s ní chce Pospíšil jít během června.

Půjde přitom už o druhý pokus Pospíšila tuto zásadní změnu prosadit. Stejnou změnu trestního řádu už totiž ministerstvo zpracovalo během působení Pospíšila ve vládě Mirka Topolánka (ODS), tehdy ale poslanci do konce volebního období novelu projednat nestihli.

Výrazně do ní ale zasáhli i tak, zatímco původní Pospíšilův návrh totiž počítal s možností domluvy se žalobcem na trestu jen v případě trestných činů s maximální sazbou pěti let, sněmovní ústavně-právní výbor tento okruh rozšířil i na závažnější zločiny.

Jakých trestných činů by se měla možnost navrhnout si sám trest týkat podle nového návrhu, teď nechce Pospíšilův úřad až do dokončení finální verze návrhu zveřejňovat.

Právě na tomto vymezení přitom bude do značné míry záviset případná podpora opozice, v souvislosti s posledním pokusem o schválení normy totiž např. zástupci ČSSD kritizovali fakt, že dohoda by se mohla týkat i korupčních případů.

„Nechceme to odsuzovat, ale skutečně bude záležet na mantinelech a podmínkách, které by tento institut upravovaly,“ řekl k tomu Právu šéf poslaneckého branně-bezpečnostního výboru za ČSSD František Bublan.

Na Slovensku přitom institut platí i pro zločiny nejzávažnější, tedy např. i u vražd. Osmnáctiletý trest za vraždu si tam např. s prokurátorem domluvil muž, který v roce 2006 v opilosti udusil ženu a soud tuto dohodu schválil.

Zavedení dohody o vině a trestu, která představuje moderní formu tzv. konsenzuálního trestního řízení, má přitom odpůrce i mezi odbornou veřejností. Proti se v minulosti postavil např. ústavní soudce Jan Musil, který v této souvislosti poukazuje mimo jiné na fakt, že obviněný a orgány činné v trestním řízení nejsou „smluvními stranami“, aby mezi sebou mohli uzavírat podobnou dohodu. Institut podle něj vede také ke ztrátě důvěry v justici.