Hlavní obsah

Obrana chce opustit Brdy. Podle starostů je to pomsta za radar

• Aktualizováno
Právo, rap, her, dan

Ministerstvo obrany se chystá opustit jeden ze svých pěti vojenských újezdů. Nejspíš to bude prostor Brdy, který využívají hlavně dělostřelci z posádky Jince. Starostové tamních obcí jsou zděšeni.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS)

Článek

O uvolnění prostoru pro veřejné účely bude muset ještě rozhodnout ministr Alexandr Vondra (ODS), vláda a parlament, protože je nutné změnit zákon o zajišťování obrany. Armáda ale neopustí prostor ze dne na den, nejdříve bude muset části, kam dopadaly střely z děl, odminovat.

„Já nenavrhuji zrušit přímo újezd Brdy. Ale vojenských újezdů je příliš mnoho. Máme největší plochu újezdů na jednoho vojáka v Evropě a určitě chceme provést redukci,“ řekl Vondra ČTK. Připustil ale také, že opuštění Brd je nejzajímavější možností.

U vojáků dělají desítky místních v kuchyni, na úklidu, na ostraze objektů, všude jsou civilové. Má to sociální a ekonomickou návaznost.
starosta Jinců<br/>

Pověsti o zrušení újezdu vyděsily starosty. „Úplně se z toho klepu, je to šílené a nelogické. Vždyť sem armáda každý rok investovala milióny a najednou to chtějí prodat. Nevím, jestli je to reakce ministra Vondry na to, že jsme odmítali americký radar, nechápu to,“ řekl Právu starosta Jinců Josef Hála (KSČM). V Jincích sídlí posádka a na ni jsou napojené další aktivity obce.

„U vojáků dělají desítky místních v kuchyni, na úklidu, na ostraze objektů, všude jsou civilové. Má to obrovskou sociální a ekonomickou návaznost. Teď jsme tu začali chystat lokalitu na 49 rodinných domů, stahovali se sem lidi, ale tohle by znamenalo úplný konec. Přitom už teď tu je nezaměstnanost kolem 12 procent,“ dodal Hála.

Navíc sem podle něj na počátku tohoto roku armáda přistěhovala i 132. dělostřelecký oddíl z Pardubic. „Teď by je zase stěhovali pryč? Připadá mi to, že armáda zbytečně vyhazuje peníze, opraví tu spoustu objektů, a vzápětí je chce prodat,“ podotkl Hála. Kromě toho má v prostoru obec i zdroj pitné vody. „Jsem zvědav, kde budeme brát vodu, až to zprivatizují,“ obával se dalších dopadů po případném prodeji rozsáhlého prostoru, který má kolem 260 kilometrů čtverečních.

Strach z devastace přírody

O něco smířlivější byl starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek (nestr. za KSČM), i když ani jemu se nápad na rozprodej území nelíbil. „Pan Vondra se nám mstí za to, že jsme tu nechtěli radar. Ale nevidím to tak jednoduše. Například pyrotechnický průzkum prostoru do hloubky 60 centimetrů bude stát miliardy,“ řekl Vondrášek.

Podle něj by bylo nejvhodnější, aby armáda převedla okrajové části výcvikového prostoru na obce a jádro zůstalo chráněnou krajinnou oblastí nebo národním parkem. „Rozhodně by nebylo dobře, aby to rozprodali zbohatlíkům a zničilo se tady zachovalé životní prostředí. To by byl hřích,“ apeloval starosta Rožmitálu.

„Ač jsem byl proti vojenskému využití brdských lesů v případě umístění amerického radaru, měl by být vojenský újezd zachován. Samozřejmě by záleželo na jeho využití. Ale bohužel věřím, že by tu vyrostla překladiště a skladiště, území by zatížila kamiónová doprava, prostě komerční využití prostoru by přineslo jen jeho devastaci, zmizel by odtud poslední kousek lesa, který by se stal smetištěm,“ řekl Právu starosta obce Trokavec Jan Neoral (nez.).

Starosta Strašic Jiří Hahner má ze zrušení vojenského újezdu Brdy rovněž obavy. „A to oprávněné, muselo by být vše každopádně ošetřeno z hlediska ochrany krajiny, stejně jako řešení katastrálních vztahů, vodních zdrojů, ochrany přírody, neboť Brdy zasahují jak Středočeský, tak Plzeňský kraj. Nedivím se, že budou mít lidé strach z devastace přírody,“ uvedl Hahner.

Reklama

Výběr článků

Načítám