Článek
Heydrich, jehož otec na zámku během svého působení v tehdejším protektorátu s rodinou pobýval, chtěl obci údajně pouze poradit a pomoci, nikoliv přímo shánět peníze na rekonstrukci.
"Já jsem nikdy neřekl, že rekonstrukce zámku bude záležitostí pana Heydricha. On říkal, že by rád pomohl, neví sice jak, že by se nějaká dotace z EU mohla najít, a kdyby se našla, že by byl schopen poradit a pomoci s nějakou administrací," uvedl Holík.
Nikdy ale podle něj nezaznělo, že Heydrich bude zámek opravovat nebo shánět dotaci, jak uváděla některé média. [celá zpráva]
Zámek v Panenských Břežanech, kde pobýval během 2.světové války Reinhard Heydrich
„Měl jsem tu možnost, že jsem vstoupil do jednání s Heidrem Heydrichem pro to, aby se tento zámek uvedl do solidního, původního stavu. A tu pomoc nabídl ve formě administrativní i možností sehnat peníze přes Evropskou unii," citoval před nedávnem starostu Český rozhlas.
Proti možnému Heydrichovu zapojení do obnovy zámku se postavili zástupci Svazu bojovníků za svobodu. Za vhodné ho nepovažuje ani vedení středočeského hejtmanství, které v pondělí celý nápad označilo za "krajně bizarní".
Proti možnému Heydrichovu zapojení do obnovy zámku se postavili zástupci Svazu bojovníků za svobodu. Za vhodné ho nepovažuje ani vedení středočeského hejtmanství, které v pondělí celý nápad označilo za "krajně bizarní".
Heydrich, jenž byl mimo jiné spoluautorem takzvaného konečného řešení židovské otázky, byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor. Atentát na něj je považován za jednu z nejvýznamnějších akcí českého odboje. Na zastupujícího říšského protektora zaútočili parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942, Heydrich zraněním podlehl 4. června. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků.
