Představitelé ODS přitom tvrdili, že smyslem jejich kroku je, aby voliči kandidáty do zastupitelstva mohli poznat díky tomu, že jich bude méně. Analýza, jejíž text má Právo k dispozici, rozebírá možné zisky malých i velkých stran v závislosti na počtu mandátů rozdělovaných ve volebním obvodu, nejméně se může rozdělovat 9 křesel.

„Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá nutnost vytvořit devíti-, eventuálně desetimandátové obvody, aby byl vyloučen průnik stran se ziskem asi 7–7,5 procenta do zastupitelského sboru,“ stojí v textu, který zkoumá především možnosti koalice ODSČSSDVV, nikoli s TOP 09 či SZ.

Bývalý náměstek primátora, dnes ministra obrany Rudolf Blažek argumentuje, že rozdělení Prahy nemohlo být na štíru s předpisy. „Zastupitelstvo v žádném případě žádný zákon neporušilo,“ řekl Právu Blažek.

Stížnost bude v úterý řešit ÚS

Jiný názor ovšem mají SZ, SNK ED a VV, které ve volbách překročily pětiprocentní hranici, mandáty však nezískaly. Jejich stížnost bude 29. března řešit Ústavní soud.

Blažek si myslí, že u soudu nemůže obstát argument, že v různých obvodech byl různý počet voličů. „To potom všechny senátní volby v ČR s rozdílem větším než 15 procent voličů by musely být také neplatné,“ dodal.

Blažka zaráží, kolik času od voleb uteklo. „Pokud ÚS nějak rozhodne, ještě to neznamená, že jsou zrušeny volby. Ústavní soud může dát právní názor, vlastní krok musí učinit Městský soud v Praze,“ uvedl Blažek.

Není přitom připraven se na radnici vrátit spolu s exprimátorem Pavlem Bémem, jehož v minulé radě zastupoval. Právě návrat bývalého vedení Prahy v případě zrušení voleb Ústavním soudem předpokládá analýza, kterou si zadalo ministerstvo vnitra.