"Nad zemí by úložiště zabralo asi 20 hektarů, ale pod zemí devětkrát tak velkou oblast. Jaderný sajrajt by tak nebyl jen pod Pačejovem, ale zasahoval by i do katastrů dalších nejméně 15 obcí, tedy i naší," kritizuje starosta Chanovic Petr Klásek (nez).

Podle něj stát neuloží žádný odpad, ale aktivní jaderný materiál. "Ten však rozhodně na Šumavu nepatří," dodal. Předsedkyně Občaského sdružení Jaderný odpad? - Děkujeme nechceme, Jiřina Kábová z Pačejova je odpůrkyní úložiště už z principu. "Jeho vybudováním by došlo k devastaci krajiny. O tom, že bychom seděli na časované bombě, už ani nemluvě," řekla.

K odpůrcům úložiště patří i známé osobnosti. Bavič Miloslav Šimek tvrdí, že Česko je srdcem Evropy. "A odpad patří úplně do jiného orgánu, než do srdce," řekl při sobotním protestním pochodu. Myslí si, že naše země je pro jakékoliv úložiště příliš malá.

Zbytečná hysterie?

Lidé z Olšan, Oselců, Velkého Boru, Slatiny a dalších šumavských vsí, jichž se záležitost týká, nešetří kritikou na adresu politiků. "Vadí nám, že si vůbec někdo dovolil provádět u nás bez našeho vědomí geologické průzkumy," shodují se.

To, že někdo vytipoval Pačejov a okolí jako možnou lokalitu pro uložení jaderného odpadu, ovšem vůbec neznamená, že tu nějaký odpad nakonec bude. Jednak je v republice dalších asi pět jiných území, kde může vyhořelé palivo z jaderných elektráren skončit, a za druhé vláda o ničem podobném dosud nejednala.

"Když obce úložiště nechtějí, nikdo ho u nich násilím budovat nebude. Samosprávy mají v současné legislativě dostatečnou oporu, aby záměru zabránili," řekl poslanec za Klatovsko Milan Ekert (ČSSD). Podle něj dělají obce a samozvaní odborníci kolem všeho zbytečné dusno. "Hodně lidí je hysterických, ale nemají k tomu důvod," tvrdí poslanec.