Hlavní obsah

Senát dal vládě mandát k jednání o změnách Lisabonské smlouvy

Praha

Senát dal ve středu vládě předběžný souhlas s vyjednáním změny dodatku Lisabonské smlouvy. Cílem změny je vytvoření stálého krizového mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny (ESM), který by umožnil lépe reagovat na potíže jejích členů, jakými byly finanční krize v Řecku či Irsku. Vznik ESM má řešit summit EU v příštím týdnu.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Předseda Senátu Milan Štěch

Článek

Souhlas má zároveň umožnit českým zástupcům na summitu přistoupit na kompromis, který se nebude podstatně odchylovat od původního záměru. Zároveň by ale nesměli souhlasit s přesunem dalších pravomocí ve prospěch unie. Tyto mantinely si stanovila v návrhu rozhodnutí sama vláda. Sněmovna má o svém souhlasu rozhodnout odpoledne.

"Přijetím rozhodnutí nedojde k rozšíření pravomocí EU," ujistil senátory ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Zárukou, že vláda mantinely nepřekročí, bude mimo jiné i to, že parlament bude o vzniku ESM rozhodovat sám, k souhlasu bude třeba ústavní, tedy třípětinové většiny, jak uvedl předseda senátního evropského výboru Luděk Sefzig (ODS).

Senát o svém souhlasu rozhodoval už počátkem března, konečné stanovisko ale odložil. Důvodem byla obava části senátorů, že Sněmovna dá vládě na návrh svého evropského výboru detailnější manévrovací prostor pro jednání, zatímco senátní evropský výbor byl pro obecnější mandát. Senátní ústavně-právní výbor proto úspěšně navrhl schválit doporučení v podstatě totožné s tím, o kterém bude rozhodovat Sněmovna.

Projednávaný návrh je prvním případem využití mechanismu vázaného mandátu vlády, který si Česko vymohlo na popud Senátu v Lisabonské smlouvě. Účelem tohoto opatření je posílení parlamentní kontroly nad dojednáním změn základních smluv EU.

Senátoři v úvodu schůze na výzvu předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) uctili minutou ticha oběti pátečního zemětřesení v Japonsku. Stejně postupovali už v úterý poslanci.

Reklama

Výběr článků

Načítám