"I když jsme v seismicky klidné lokalitě, máme zabezpečení podle nejlepších mezinárodních požadavků. Ale to mají i ty japonské jaderné elektrárny, a jak je vidět fungují," uvedla Drábová. Zemětřesení o síle rekordních 8,9 stupně Richterovy škály, které postihlo Japonsko, lze v Česku podle ní zcela vyloučit.

Větším problémem pro jaderné elektrárny v takovém případě je podle ní tzv. blackout, tedy že se elektrárna samotná ocitne bez elektrické energie. "To je noční můra všech jaderných elektráren. Naše elektrárny jsou ale pojištěny v tomto směru ještě více, než je mezinárodní praxe. Například Temelín si může proud dotáhnout až z Lipna," uvedla.

Podle dřívější studie vědců z Ústavu fyziky Země nemůže Jadernou elektrárnu Temelín (JETE) ohrozit žádná možná intenzita zemětřesení. V okruhu 20 kilometrů od Temelína je podle odborníků 12 zlomů, tedy míst, kde by teoreticky mohlo vzniknout zemětřesení. Většina z nich ale podle dosavadních poznatků vědců není aktivní.

Ústav fyziky Země pozoruje zemětřesnou aktivitu kolem Temelína nepřetržitě od roku 1991. Za posledních 16 let zaznamenaly přístroje stovky otřesů, většinou ale jen nepatrných. Podle požadavků Mezinárodní agentury pro atomovou energii se musí zemětřesná aktivita kolem jaderných elektráren měřit nejméně tři roky, ale pokud možno i déle.