„Minulý týden jsem platila měsíční vyúčtování za teplo. Platíme měsíčně za hlavní budovu gymnázia 300 tisíc korun. 120 tisíc korun pak za teplo v druhé budově,“ řekla ve středu Právu ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová.

Podotkla, že celkově se roční náklady rozhodně nezvýší jen o pár tisícikorun. „Dále se samozřejmě zvýšení DPH promítne do nákupu učebnic. Celkově půjde o navýšení nákladů o statisíce, ale přesně to říct nedovedu. Zatím jsme nebyli zřizovatelem dotázáni na vyčíslení těchto nákladů,“ dodala.

Ředitel pražského gymnázia Špitálská Antonín Zajíc uvedl, že návrh rozpočtu pro letošní rok zřizovateli zaslali před měsícem. „Samozřejmě bez zvýšení DPH. To se promítne určitě i do školního stravování, což ale bude větší zátěž pro rodiče.“

Maminka jednoho z žáků trutnovského gymnázia upozornila: „Nyní platíme za obědy ve škole dvacet tři korun. Už to nám přijde hodně.“

Ředitelka východočeské Obchodní akademie, která si nepřála zveřejnit jméno, se na vládu zlobí: „Nejenže našim kantorům nestouply platy, jak se deklarovalo. Přišli totiž o osobní ohodnocení, protože prostě peníze nemám. Nejenže jsem musela propustit kuchařku. Ale zároveň chci vidět, jak nám kvůli DPH navýší kraj rozpočet. Ročně například vydáme za učebnice kolem 100 tisíc korun a já už nemám sílu shánět další sponzory.“

Šéf Asociace hejtmanů Michal Hašek (ČSSD) ve středu za přítomnosti ministra školství Josefa Dobeše (VV) zdůraznil, že bude po jeho resortu vyžadovat důkladnou analýzu zvýšení nákladů škol. „To samozřejmě budeme vyžadovat i po dalších resortech,“ uvedl.

Stamilióny půjdou na slučování škol?

Ředitelům škol by mohly na druhou stranu v napjaté finanční situaci pomoci dotace z eurofondů. Hejtmani ve středu na ministerstvu převzali 3,6 miliardy korun, aby je přerozdělili základním a středním školám. Peníze jsou určeny na zkvalitnění výuky nebo školní pomůcky.

Hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (ČSSD) řekl, že kraj dostal 511 miliónů, které použije na technické vybavení škol. Jihomoravský kraj zase z dotací podpoří přírodovědné a technické obory.

Kraje už na školství mohly čerpat celkem 6,6 miliardy korun z EU, dosud prý ale reálně vyčerpaly jen 700 miliónů. Podle úředníků však školy mohou o tyto peníze žádat zřizovatele až do roku 2013.

„Já nebudu tajit, že to čerpání bylo poměrně pomalé a že musíme zrychlit,“ uvedl ve středu Dobeš s tím, že další eurodotaci pošle do projektu rušení a slučování sítě škol. „Půjde o individuální projekt národní,“ dodal. Objem prostředků v rámci takových projektů činí často až několik stovek miliónů korun.