Článek
Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvou. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.
Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svůj odkládaný podpis pod Lisabonskou smlouvou. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.
"Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie," řekl Klaus. Zdůraznil, že ČR podporuje vstup Chorvatska do EU a považuje ho za blízkou zemi.
Vláda může narazit v Senátu
Schvalování výjimky a potažmo i chorvatského vstupu může v ČR zkomplikovat to, že ČSSD získala většinu v Senátu. Místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD) v prosinci varovala, že pokud by vláda prosazovala smluvní zakotvení výjimky, riskovala by odmítnutí v Senátu. "Ta výjimka je pro nás prostě nepřijatelná," prohlásila Gajdůšková. Sociální demokraté mají po loňských volbách v Senátu nadpoloviční většinu a vláda k přijetí mezinárodních smluv potřebuje souhlas obou komor parlamentu.
Prezident Václav Klaus
Klaus výjimku z Listiny základních práv EU připojenou k Lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení takzvaných Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými nároky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády tvrdil, že takové riziko kvůli schválení listiny existuje.
Klaus výjimku z Listiny základních práv EU připojenou k Lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení takzvaných Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými nároky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády tvrdil, že takové riziko kvůli schválení listiny existuje.