Hned první z nich, návrh zákona o zaměstnanosti, rozzlobil předsedu Národní rady zdravotně postižených Václava Krásu, podle kterého jde spíše o zákon o nezaměstnanosti.

„To je likvidace především chráněných dílen a v důsledku toho to bude velmi problematické s podporou zaměstnávání osob s tělesným postižením jako celku,“ řekl Právu Krása.

Doufá, že návrh, který byl rozeslán k připomínkám, se podaří ještě změnit do lidštější podoby.

Tyto dílny mají být nahrazeny tzv. chráněnými pracovními místy. A také příspěvek pro zaměstnavatele postižených již nemá být sto procent mzdových nákladů, ale jen 90 procent, a ještě se sníží horní limit z 8000 na 6000 korun.

„Zásadně odmítáme zrušení ochrany zdravotně znevýhodněných osob. To je 40 tisíc lidí, kteří vypadají zdravě, ale zdraví nejsou. Jsou to například lidé se záchvatovými stavy, kteří mají potíže s hledáním vhodného zaměstnání. Jenže na naši připomínku týkající se této skupiny lidí ministerstvo neslyší,“ protestuje Krása.

Náhradní plnění

Zánik chráněných dílen by měl podle něho nedozírné důsledky pro tisíce lidí. „Ocitnou se nejen bez zaměstnání, ale také bez péče. Dnes jejich rodiny mohou chodit do práce a mají jistotu, že o jejich blízké bude v dílně postaráno,“ říká Krása.

Ředitel neziskové společnosti Domov sv. Anežky v Týně nad Vltavou Jan Šesták připouští, že jde o problém. „My jsme zřízeni nikoli kvůli zisku, ale za účelem vytváření pracovních příležitostí většinou pro cílové skupiny, které ani na chráněném pracovním trhu nemají moc šancí. Z tohoto pohledu každé snížení podpory pro nás znamená vážný problém,“ sdělil Právu.

Podle Krásy by v zákoně mělo zůstat tzv. náhradní plnění. To znamená, že firma, která neplní povinnost zaměstnat zdravotně postižené, odebírá služby či výrobky od podniku, kde postižení převažují, tedy převážně z chráněných dílen.

Krása připouští, že některé firmy příspěvky zneužívají. S jejich zrušením ale nesouhlasí, spíš je pro úpravu, jež z nároku udělá příspěvek, který lze po roční kontrole při podvodu odebrat.

Budou si muset připlácet v MHD?

Na diskusi spoléhá i Krása. Zatím má pocit, že s nimi ministerstvo sehrálo habaďůru. „To není jediný zákon, se kterým máme problém – například dávkový zákon, kterým se mají dávky sloučit do jedné. Tam jsou dávkové systémy sníženy o padesát procent. Jsou likvidovány průkazky ZTP a na to jsou navázány další podpory osob se zdravotním postižením, např. sleva na jízdné ve veřejné dopravě,“ upozornil Krása.

Navíc dříve měl průvodce postiženého jízdné zadarmo, ale nyní bude muset zaplatit plné jízdné. „Ti lidé na to nebudou mít, budou sedět doma,“ varoval.

„Do očí nám říkali: ne, není to restrikce, je to jen zprůhlednění systému. Jenže je to jinak, zákony jsou restriktivní, v některých případech se podpora zdravotně postiženým lidem úplně ruší. To je pro nás nepřijatelné,“ doplnil Krása.