Návrh má znemožnit lidem z vedení firem vyhýbat se trestní odpovědnosti tím, že se odvolají na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby. Spolu se změnami dalších souvisejících norem se nyní bude návrhem zabývat SněmovnaSenát.

Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako jedno z možných protikorupčních opatření zmiňuje vláda ve svém programu. Počítá s ním i vládní strategie boje proti korupci z dílny ministerstva vnitra. "Právnické osoby dnes nelze efektivně postihnout, přestože bývají často využívány k zakrývání nelegální činnosti," uvedl už dříve Pospíšil.

Propadnutí majetku nebo pokuta

Trestní odpovědnost by se na právnické osoby vztahovala v případě porušení trestního práva vedoucími pracovníky firem či jejich kontrolních orgánů. Právnickým osobám by za trestnou činnost hrozila vysoká pokuta, propadnutí majetku, zákaz účasti ve veřejném výběrovém řízení, zákaz přijímání dotací, nebo dokonce zrušení. Na druhé straně ale budou mít společnosti v trestním řízení nárok na stejnou právní ochranu jako fyzické osoby.

Pospíšil nabídl kabinetu dvě varianty normy, a to s výčtem trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, a obecnou formulaci, podle níž by se trestní odpovědnost vztahovala na všechny trestné činy s výjimkou těch, které nemůže právnická osoba spáchat. Ministři se přiklonili k variantě první.

Podle údajů České advokátní komory existuje trestní odpovědnost právnických osob nejdéle v angloamerickém právu (Británie a USA). V Evropě jsou jejími průkopníky NizozemskoFrancie a postupně byla zavedena ve většině zemí EU. Na druhou stranu například v Německu spadá odpovědnost právnických osob pod správní právo, trestní odpovědnost právnických osob neexistuje ani na Slovensku.