Od té doby na ni konkurenční písmoznalci svázaní s Kriminalistickým ústavem v Praze (KÚP) pořádají doslova hon, který skončil loni v září jejím odvoláním z funkce znalce pro údajně hrubé porušení povinností.

„Odvolání Grabowské z funkce znalce je v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ napsal Pospíšil ve svém rozhodnutí, které má Právo k dispozici. Ministr odmítl i důvody, pro které soud Grabowskou titulu znalce zbavil.

Celý případ přitom ukazuje na uzavřenost společenství písmoznalců kolem KÚP, kteří mezi sebe nikoho nepustí, ačkoliv nejsou kvůli nízkému počtu schopni v řadě případů včas vyhovět potřebám trestních či jiných orgánů nebo soudů. Jde přitom o velmi zásadní obor, kdy určení pravosti podpisů či jiných listin je důležité při objasňování zejména zvlášť závažných hospodářských deliktů, ale také občansko-právních sporů, kde jsou ve hře obrovské peníze.

Ničím se neprovinila

O co tedy v problému s Grabowskou jde? Hrubého porušení povinností znalce se měla podle soudu dopustit tím, že překračovala rámec svého znaleckého oprávnění, když vykonávala znalecké úkony v oboru písmoznalectví, pro který není jmenovaná soudním znalcem.

Podle ministra Pospíšila ale posudky z oblasti zkoumání pravosti podpisu či textu podávala pouze v případě, že ji orgány činné v trestním řízení nebo jiné orgány ustanovily jako znalce ad hoc, což je výjimečný institut, který je příslušnými orgány využíván v případě nedostatku znalců pro danou oblast či neúměrných lhůt od znaleckých ústavů.

„U takto ad hoc ustanoveného znalce to nemůže mít dopad na dodržování jeho povinností znalce zapsaného do seznamu pro jiný obor,“ vysvětlil Pospíšil.
Navíc grafologie (zkoumání profilu pisatele) a písmoznalectví (zkoumání pravosti textu a identifikace pisatele) jsou obory, které se svým způsobem prolínají.

„Jestliže grafolog z písma vyvodí psychologický profil pisatele, dokážu si představit, že za předpokladu předem známého okruhu pisatelů bude výsledkem i grafologického posouzení identifikace pisatele, respektive dojde k určení pravosti písma. Proto bych si netroufal tvrdit, že grafolog nemůže dospět k závěru pravosti textu či podpisu a tím i k identifikaci pisatele,“ vyjádřil se bývalý ombudsman Otakar Motej právě v reakci na případ Grabowské.

Posudky jsou prý diletantské

A lidé z kriminalistického ústavu šli v boji proti nežádoucí konkurentce ještě dál. V dopise zaslaném řediteli Českého institutu pro akreditaci označili posudky Grabowské za diletantské a pohrozili, že pokud bude dál své znalecké výstupy zaštiťovat vydanou akreditací, může to institut dlouhodobě diskreditovat.

„Špatná práce Anny Grabowské v některých případech dokonce vyústila až k nespravedlivému trestnímu stíhání nevinných,“ napsal dnes již bývalý šéf kriminalistického ústavu Emil Vančo. Své tvrzení ale žádnými důkazy nedoložil. Proto také akreditační institut za Grabowskou stojí.

„Má naši plnou důvěru,“ uvedl šéf institutu Jiří Růžička. Sama Grabowská nechce tuto válku příliš komentovat. „Je to pro mne velmi nepříjemné a dále se k této věci nechci vyjadřovat,“ prohlásila.

A protože ani na akreditačním institutu kriminalistický ústav v boji proti Grabowské neuspěl, rozeslal opakovaně na všechna policejní ředitelství informaci, aby se v případě potřeby expertizy ručního písma obracela pouze na kriminalistický ústav nebo na oddělení kriminalistické techniky.

V této informativní zprávě, do níž mělo Právo možnost nahlédnout, je výslovné upozornění, že není důvod přibírat Grabowskou jako znalce ad hoc, protože nesplňuje odborná kritéria.

„Je nelogické, abych jako Inspekční orgán typu A pro oblast ručního písma, který má akreditován postup pro zkoumání pravosti podpisu a textu, tato kritéria nesplňovala a kriminalistický ústav jako zkušební laboratoř akreditovaná stejným subjektem ČIA tato kritéria splňoval,“ reagovala na to Grabowská.