Článek
Právu to ve středu potvrdily dva zdroje dobře obeznámené s jednáními. Podle nich budou ekonomičtí ministři usilovat o dosažení shody v otázce odvodů do soukromého pilíře, zda mají být povinné, nebo dobrovolné, dále jak a zda vůbec se mají změnit sazby DPH a jakým způsobem zohlednit v systému penzí to, když člověk vychovává novou generaci plátců.
V průběhu dosavadních jednání se mimo jiné strany shodly již na způsobu, kterým se bude navyšovat do budoucna věk odchodu do důchodu, a na způsobu valorizace důchodů.
Reakci na ÚS vláda ještě projedná s odbory
Vláda na svém včerejším zasedání sice přerušila projednávání novely zákona, která má v reakci na nález Ústavního soudu (ÚS) především změnit poměr důchodů k platům, záměr koalice co nejrychleji se dohodnout na všech reformních opatřeních týkajících se penzí to zřejmě příliš nepozdrží.
Soud zrušil s platností od 30. září 2011 současný výpočet důchodů, nevýhodný pro lidi s vysokými příjmy, stát tak musí systém upravit.
Důvodem odkladu je, že by novela měla navazovat na celkovou koncepci důchodové reformy a měla by se ještě projednat s odbory. „Já jsem dnes na vládě prezentoval, že je potřeba tu novelu prodiskutovat s ohledem na celkový stav důchodové reformy,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Mimo jiné chce vláda projednat novelu se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Také by měla být zasazena do koncepce důchodové reformy, o které by se podle Drábka mělo rozhodnout v průběhu několika dnů.
Součástí návrhu na řešení nálezu ÚS je mimo jiné zvýšení poměru důchodů k platům u lidí s příjmem nad 36 tisíc v průměru ze současných 29 na 33 %. Lidí s příjmy do 10 900 korun se návrh řešení připravený ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) nedotkne. U lidí s příjmem od 11 000 až do 36 000 Kč oproti současnému stavu poklesne poměr důchodu k platům až o šest procent.
Konkrétně je to v připravené novele navrženo změnami zápočtu z osobního vyměřovacího základu. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených za předem dané období. Jednotlivé roční příjmy se přitom násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců.
Podle MPSV by se v rámci řešení částka započítávaná z osobního vyměřovacího základu nad první redukční hranici postupně do roku 2014 snížila tak, že by se místo 30 procent do důchodu započítávalo 23 procent. První redukční hranice by byla na úrovni 44 procent průměrné mzdy, což je zhruba stejné. V současnosti je tato hranice přibližně 11 000 korun. Druhá redukční hranice by se zvýšila z 27 000 na trojnásobek průměrné mzdy. Nad tuto hranici by se do důchodu nezapočítávalo nic, v současnosti je to deset procent. Částka započítávaná do první redukční hranice by zůstala na stejné úrovni jako nyní, tedy na sto procentech.
Zápočet ze mzdy ovšem půjde pouze do trojnásobku průměrné mzdy, nad ni už se do důchodu nic započítávat nebude. V souvislosti s tím MPSV počítá se změnou stropů pro odvody na sociální pojištění. V současnosti se platí do šestinásobku průměrné měsíční mzdy, podle návrhu by se měla hranice snížit na trojnásobek průměrné měsíční mzdy.
„ÚS lze vyhovět i mírnějším způsobem“
Podle poradce Věcí veřejných pro důchodovou reformu Pavla Rusého MPSV tím, že navrhuje snížit stropy na sociální pojištění nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům, prohloubí současný schodek důchodového účtu z přibližně 35 miliard ročně o dalších 10 miliard korun. „Požádali jsme MPSV o výpočet několika alternativních řešení. Jako nejpříznivější se jeví takové, které lidem s příjmy mezi 11 a 27 tisíci sníží výměru důchodů o kosmetických 32 korun, čímž vytvoří prostor pro dvojnásobné zohlednění vyšších příjmů, a to s pozitivním efektem už u příjmu 28 tisíc, zatímco u řešení MPSV se pozitivní efekt zvýšené zásluhy projevuje poprvé až u příjmu kolem 36 tisíc korun,“ uvedl Rusý.
Jak je možné, že jedno řešení má způsobit propad vyměřených důchodů až o 700 Kč (6 % u průměrných důchodů) a druhé řešení o nejvýše 32 Kč? A přitom druhé řešení umožňuje vyšší posílení příspěvkové zásluhovosti? „Důvod je poměrně jednoduchý – na řešení MPSV nejvíce vydělají zaměstnavatelé, kteří snížením zastropení ušetří zhruba sedm miliard,“ upozornil Rusý.
