Hlavní obsah

Národní technické muzeum po rozsáhlé rekonstrukci nabízí pět tisíc exponátů

– Praha

Po rozsáhlé stavební rekonstrukci byla ve středu představena nová podoba Národního technického muzea (NTM) v Praze na Letné. Zájemcům od středy nabídne pět nových a reinstalovaných expozic. Poprvé za svou více než sedmdesátiletou historii je celá budova zasvěcena jen muzejním účelům, na 5500 metrech čtverečních na návštěvníky čeká kolem pěti tisíc exponátů.

Článek

Datum otevření muzea pro veřejnost nebylo zvoleno náhodou, připadá na 180. výročí narození mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky, který byl prvním prezidentem České akademie věd a umění.

Podle generálního ředitele Karla Ksandra bylo muzeum kvůli náročné stavební rekonstrukci uzavřeno 1621 dnů. "Nyní se vrací jako svébytná muzejní, vědecká a vzdělávací instituce," uvedl.

Za podporu při rekonstrukci poděkoval ministerstvu kultury. Dosavadní práce, jejichž třetí etapa skončí na jaře 2012, stála 370 miliónů korun. K tomu je třeba ještě započítat 130 miliónů na expozice.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Dopravní hala Národního technického muzea v Praze se pro veřejnost po čtyřech letech otevřela dočasně na jeden den - 29. prosince 2010.

Dopravní hala a další expozice

Hlavním lákadlem muzea je dopravní hala vyprávějící příběh automobilů, motocyklů, letadel, železnic i lodí z období od konce 18. století do současnosti. Vystavena je koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která hasila (a neuhasila) požár Národního divadla, vůz Benz Viktoria z roku 1893, vůz NW Präsident jako první automobil vyrobený na našem území roku 1898, nejstarší dochovaný automobil Audi z roku 1911, nejstarší provozovaný motocykl Hildebrand-Wolfmüller z roku 1894, lokomotiva Kladno z roku 1855 a železniční vůz z roku 1891, který je jediným dochovaným vozem salonního vlaku císaře Františka Josefa.

Dalšími expozicemi jsou Fotografický ateliér, Tiskařství, Astronomie a Architektura, stavitelství a design, která vznikla podle projektu Davida Vávry. Dobovou atmosféru navozuje secesní a kubisticky laděný prostor či možnost vstoupit do pracoven architektů 19. a 20. století.

Jako perličku Ksandr připomněl aktuální krátkodobé vystavení jediných dvou českých Nobelových cen - akademika Jaroslava Heyrovského za polarografii z roku 1959 a básníka Jaroslava Seiferta z roku 1984, zapůjčených archivem Akademie věd a rodinou.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám