Hlavní obsah

Čím dál více mladých Čechů se drží matčiny sukně co nejdéle

Právo, Jiří Vavroň

Trestně odpovědní jsou mladí lidé v Česku od patnácti, všechna občanská práva získávají oficiálně od osmnácti. Překvapivě se ale stále více z nich dospělými necítí a vlastně ani jimi se vším všudy být moc nechce.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Podle studie psychologů Petra Macka, Josefa Bejčka a Jitky Vaníčkové z brněnské Masarykovy univerzity se velká část mladých lidí ve věku mezi 18 až 27 lety spíše považuje za již ne dospívající, ale ani za dospělé. Pocit subjektivní dospělosti roste až s přibývajícím věkem.

Jako dospělí se cítí dříve ti, co uzavřeli sňatek a stali se rodiči, než ti, co žijí stále s rodiči či dlouho studují. Polovina mladých Čechů a Češek, která po osmnáctinách pracovala na plný úvazek, tuto činnost za nějaký rozhodující znak dospělosti také nepovažovala.

Kdy jsou mladí lidé dospělí? Sociologové mají několik znaků – když se mladí lidé ekonomicky osamostatní, když se odstěhují od rodiny, dokončí studium, ožení či se vdají a založí si vlastní rodinu, mají děti.

Jednotlivé kroky k dospělosti se ale v současné době, na rozdíl od minulosti, od sebe vzájemně vzdalují, posouvají se do vyššího věku, upozorňuje socioložka Jana Chaloupková ve studii Vstup do dospělosti na webu Sociologického ústavu. Souvisí to se změnami podmínek na pracovním trhu, prodlužováním studia i proměnami rodiny a rodinného chování. Zejména toho, že mladí lidé spolu žijí bez oficiálního potvrzení svazku.

Oddaluje se tak přijímání sociálních rolí, zvyšuje se individuální role jedince nad rolí páru.

Americký psycholog Jeffrey Arnett razí teorii, že ve vyspělých společnostech vzniká nová životní etapa mezi dospíváním a mladou dospělostí – období vynořující se dospělosti. Je to jakýsi mezistatus – mladí lidé nejsou již dospívající, ale ještě se necítí jako dospělí. Je to doba, kdy hledají sebe sama, nejsou ochotní či schopní přijímat dlouhodobé závazky, plánovat.

 Nedostupné bydlení

To potvrzuje i průzkum Práva. Stále více mladých lidí bydlí až do dospělého věku s rodiči. Třicetiletý inženýr, který se po schůzce se svojí dívkou vrací spát k mamince do svého „dětského pokoje“, není žádný mimořádný zjev.

Proč se mladí nechtějí odstěhovat, má několik důvodů. Část z nich prostě na vlastní byt či podnájem nemá. „Z platu šestnácti tisíc hrubého prostě podnájem ve městě, kde pracuji, nezaplatím, hypotéku nezískám,“ říká čtyřiadvacetiletý Miloš. „A to jsem rád, že ve svém věku práci vůbec mám,“ dodává.

Část mladých tvoří tzv. mamánci, kdy si zvykli na život s maminou, která jim v mnoha směrech nahrazuje partnerku. Vyhovuje jim role stále opečovávaného dítěte, bez odpovědnosti. To může mít ale negativní vliv na to, že vzniká nezdravá závislost na matce, mladí muži se nenaučí, jak a co obnáší život ve skutečném páru, což jim způsobuje v dalším životě potíže, shodují se psychologové.

Pro většinu z mladých lidí, kteří nechtějí opustit původní domov, chybí k tomuto kroku silný motiv. Doma mají plný servis, vypráno, vyžehleno, navařeno, nic je to nestojí, mohou se zcela věnovat svým individuálním zálibám. Mají na ně dostatek peněz i svobody. Mohou studovat, cestovat, hledat optimální uplatnění. Navíc společnost, která si zvykla na to, že mladí od rodičů nespěchají, to nepovažuje za divné.

„Česká společnost nemá jasnou definici toho, kdy je člověk dospělý a co to vlastně znamená, snad vyjma toho, že mohu jít k volbám a mohu být zvolena, což ale stejně nevyužívám,“ řekla Právu osmatřicetiletá Dáša.

Vliv placeného školství

V Americe žije po dosažení osmnácti let už jen velmi málo mladých lidí stále doma. V Evropě je to podle statistik jiné. Domov mladí lidé opouštějí mezi 20. a 25. rokem. Výjimkou je Itálie, kde sedm z deseti Italů ve věku 18–39 let stále žije s rodiči. Proto se objevil dokonce i návrh zákona, aby v osmnácti museli mladí nuceně opustit domov.

Ve Španělsku setrvávají doma tři čtvrtiny mladých mužů mezi 18. a 30. rokem. Když se Španěl definitivně stěhuje z domova, je mu v průměru 27 let. Francouzi odcházejí z domova zhruba ve 23 letech, Dánové ve dvaceti.

Velký vliv na to má, zda je v té které zemi placené školství a kolik stojí byty a zda je pro mladé na trhu práce uplatnění. V zemích, kde se za školy platí, zůstávají děti déle u rodičů, kteří jejich studium financují či se na nákladech podílejí.

Velký vliv na to, kdy mladí lidé opouštějí domov, má i dostatek levných, malých, tzv. startovacích bytů, které by mladí lidé utáhli zaplatit ze svých nástupních platů. Proto například dánská vláda tzv. startovací bydlení podporuje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám