Neabsolvovali totiž tříměsíční kvalifikační kurz na některé ze středních a vyšších odborných škol ministerstva vnitra, což jim jako nutnost ukládá zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten přitom platí už od ledna 2007.

Podle mluvčí policejního prezidia a zároveň SKPV Pavly Kopecké jde zhruba o čtvrtinu všech policistů z kriminálky a nejde prý o nijak závažný problém, který by ohrozil samotné trestní kauzy.

Náměstek ředitele Odboru vzdělávání a správy policejního školství ministerstva vnitra Petr Koštíř, který Právo o vysokém počtu nedostatečně vzdělaných policistů informoval, však vyzval k tomu, aby se policisté a jejich nadřízení snažili dostát zákonné povinnosti.

„Nepřísluší mi komentovat, zda to může mít nějaký dopad na trestní řízení. Oni sami jsou nesporně přesvědčeni, že jsou velcí detektivové, ale pokud nejsou ochotni prokázat základní znalost v postupu v trestním řízení, tak bych o tom trošku pochyboval,“ řekl Právu Koštíř.

Povinnost absolvovat kvalifikační kurz má každý policista, ať už jde třeba o dopraváka či člena pořádkové policie, ale týká se to i kriminalistů.

Mladí jsou prý pod dohledem

Jde především o tzv. operativce a vyšetřovatele. První z nich mají na starosti vyhledávání trestné činnosti v daném oboru, získávání informací z prostředí a práci s informátory. Právě oni zjišťují a zaznamenávají prvotní indicie o možném spáchání trestného činu.

Ti druzí pak prakticky vedou trestní řízení, dokumentují a získávají důkazy, vyslýchají svědky, podezřelé či poškozené, zpracovávají spisy a předávají je později státnímu zástupci a soudu.

V rámci SKPV ještě pracují také technici, kteří mají za úkol zajišťování stop a ohledání místa činu, s těmi ale podle Koštíře i Kopecké problém, co se týká vzdělání, není. Mluvčí prezidia však míní, že ani chybějící kvalifikace čtyř tisíc kriminalistů nemusí u veřejnosti vzbuzovat nějaké obavy.

„Dopady nejsou nějaké enormní. Povinné požadavky v podobě absolvování nějakého kvalifikačního kurzu zavedl až služební zákon. Začaly přitom platit i pro policisty, kteří už slouží třeba dvacet let, ale ten kurz nemají, i když tu práci znají,“ uvedla Kopecká.

Proto si nemyslí, že by absence povinného specializačního kurzu měla mít nějaký negativní dopad na kvalitu odvedené práce policistů při trestním řízení.

Mladí, nezkušení a nevyškolení policisté podle ní nikdy nedělají na případech sami, vždy spolupracují s některým ze zkušenějších kolegů, který je zaučuje. Takže prý nehrozí, že by svou práci kvůli absenci patřičného kurzu zpackali.

„Od toho mají své nadřízené, aby jim spisy kontrolovali a navíc je tam i dozorující státní zástupce, který kvalitu daného trestního řízení hlídá,“ podotkla Kopecká.

Nemáte problém, přijďte

„My jim ale všem říkáme, jestli jsou profesionálové a nemají s tím problém, ať předstoupí před komisi a absolvují zkoušku, ať je vše v souladu se zákonem,“ reagoval na slova policejní mluvčí Koštíř.

Jenže podle něj je úspěšnost příslušníků SKPV při těchto zkouškách zatím nižší, zhruba jen 60 procent.

Zákon o služebním poměru sice dává policistům povinnost kurzy absolvovat, nicméně neříká, kdy se tak musí stát. Je jen na služebních funkcionářích, aby své podřízené do školy poslali.

Jenže nadřízení je nechtějí na tříměsíční kurzy pouštět, protože za ně nemají na tak dlouhou dobu náhradu v přímé službě.

Druhým důvodem byla až donedávna nedostatečná kapacita samotných středních a vyšších policejních škol. Ministerstvo vnitra jich má šest, ale jen dvě se zaměřují na vzdělávání policistů SKPV. Jde o ústavy v Pardubicích a Holešově.

Ovšem i ty zahltili nováčci u sboru z několika dnes už zastavených náborových kampaní, které vnitro a policie rozjela od roku 2007. Ti přitom museli povinně absolvovat základní odbornou přípravu, aby se vůbec mohli stát policisty.