"Pozice prezidenta republiky je vedle toho, že je to fyzická osoba a konkrétní politik, tak je to i ústavní instituce, která je podle Ústavy přesně zahrnuta i do tohoto ratifikačního procesu a vyžaduje to samozřejmě i širší dohodu napříč demokratickým politickým spektrem," řekl Nečas.

Právě debata o tom, jak postupovat při schvalování úpravy Lisabonské smlouvy, byla podle Nečase hlavním tématem čtvrteční schůzky špiček české diplomacie na Hradě. Ze setkání podle Nečase nevyplynulo, jak se prezident k této věci postaví. "Mluvili jsme o obsahu té změny, o proceduře. O tom, jak se bude chovat vláda, Sněmovna, Senát, prezident republiky čili všechny čtyři instituce zahrnuté do tohoto kroku, jsme nehovořili," řekl Nečas.

Vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) premiérova slova potvrdil. Schůzku hodnotil jako velmi zajímavou a i pro něj velmi podnětnou.

Lídři se v Bruselu sice dohodli na změně smlouvy, členské země ji ještě budou muset ratifikovat. Už dříve česká vláda rozhodla, že Česká republika se do záchranného programu nezapojí. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro. Vznik mechanismu ale Praha podle dřívějších Nečasových výroků podporuje.

Vzhledem k tomu, že úprava neznamená přenos pravomocí z členských zemí na Brusel, státníci věří, že nikde nebude třeba změnu schvalovat v referendu. To by mohlo způsobit vážné problémy, jako tomu bylo v minulých letech při schvalování Lisabonské smlouvy. S podpisem smlouvy tehdy váhal i Klaus.