Článek
Ukázalo se totiž, že zhruba polovina z 38 podvýborů se dosud vůbec nesešla. Nebo pracují v „ilegalitě“, protože o jejich činnosti nelze najít jedinou zmínku.
„Já nejsem žádný předseda,“ dokonce se ohradil proti oslovení jeden poslanců, kterého Právo minulý týden oslovilo. Teprve na poznámku, že přece vede jeden z podvýborů, dodal: „No, to je pravda.“
Předsedové podvýborů, pokud nemají jinou, lépe honorovanou sněmovní funkci, pobírají k základnímu platu 56 tisíc Kč hrubého měsíční příplatek 11 300 Kč hrubého, místopředseda podvýboru pak 5600 korun.
Jen pro příklad: dosud nulovou aktivitu vyvinul podvýbor pro kulturu vedený Danou Filipi (ODS), podvýbor pro územní rozvoj a financování veřejné správy v čele s Václavem Horáčkem (TOP 09) či podvýbor pro suroviny, odpady, obnovitelné zdroje a ochranu klimatu, kterému šéfuje Jan Látka (ČSSD). Filipi a Látka stojí v čele podvýboru od září loňského roku, Horáček od října. Jinou funkci nemají, takže na příplatek mají nárok.
„Podvýbor pro kulturu i podvýbor pro územní rozvoj, jichž jsem členkou, by se konečně měly sejít, protože jsou tu témata, která nám utíkají,“ řekla Právu místopředsedkyně komory Kateřina Klasnová (VV).
Že přitom práce podvýborů není jen formální věc, prokazuje podle ní třeba podvýbor pro jednací řád vedený šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS). Schází se každý měsíc. Například navrhuje převést písemnou agendu do elektronické podoby, a tím ušetřit milióny. Zvažuje také, jak omezit „lidovou tvořivost“ poslanců, kteří na poslední chvíli přicházejí s nepřehlednými pozměňovacími návrhy.
„Nemáme co projednávat“
Šéfové podvýborů, které se zatím vůbec nesešly anebo sešly jen proto, aby si zvolily vedení, zdůvodňují nečinnost tím, že zatím nemají co projednávat.
„Nám konkrétně ještě nic nepřipadlo, nicméně již jsme pod mou záštitou pořádali seminář o obchodování s odpady na komoditní burze,“ řekl Právu Látka. Předpokládá, že by se jeho podvýbor měl brzy sejít.
Na materiály z ministerstva obrany prý čekají členové podvýboru pro strategické koncepce a reformu armády. „Jestliže nemáme podklady, nemůžeme se scházet. Nemá smysl, abychom si hráli na jednání,“ řekl Právu předseda podvýboru Roman Váňa (ČSSD). Dodal, že poslanci řeší spoustu věcí v rámci výboru pro obranu a bezpečnost. Podvýboru šéfuje Váňa od října.
Od září pak stojí v čele podvýboru pro financování péče o životní prostředí Radim Jirout (ODS). Jeho podvýbor se poprvé sešel před deseti dny. A do budoucna – jak uvedl – chtějí členové jednat jednou za dva či tři měsíce. „Dohodli jsme se, že si upřesníme priority a podle toho se budeme scházet,“ řekl Právu Jirout. Na otázku, jaké priority podvýbor má, odpověděl: „To vám řeknu ve chvíli, kdy se na tom demokraticky shodneme.“
Jasné jsou naopak priority třeba podvýboru pro kontrolu akvizic ministerstva obrany a obchodování s vojenským materiálem, vedenému Václavem Klučkou (ČSSD). Nebo podvýboru pro integrovaný záchranný systém, jemuž šéfuje Rudolf Chlad (TOP 09), anebo podvýboru pro letectví a kosmonautiku pod vedením Pavla Hojdy (KSČM). Všechny se scházejí pravidelně.
Zdatní senátoři
Budiž přitom řečeno, že i když se dosud některé podvýbory nesešly, anebo jen jednou, poslancům se podařilo dodržet slib, podle kterého by dolní komora měla mít maximálně 51 podvýborů.
Horší to už je se slibem, že by se měli šéfové podvýborů vybírat z místopředsedů výborů. A to kvůli šetření právě na příplatcích. Podle zákona o platech ústavních činitelů totiž platí pravidlo, že i kdyby měl poslanec a senátor deset funkcí, příplatek může mít jen jeden. Ten vyšší.
Z osmatřiceti šéfů podvýborů je současně jen patnáct místopředsedů výborů. Celkem má ve dvousetčlenné Sněmovně funkci s příplatkem 130 poslanců. Některé z funkcí, především místopředsedů podvýborů, ještě nejsou obsazeny.
Ještě štědřejší v rozdělování funkcí jsou senátoři. Z 81 už má funkci s příplatkem 65 z nich. Senát zatím ustavil pět svých podvýborů, avšak ani o jejich činnosti nelze zjistit vůbec nic. Na senátních internetových stránkách je možné se pouze dočíst, že byly ustaveny a kdo stojí v jejich čele.