V současnosti může soud rozhodnout v trestním řízení o odškodnění jen v případě majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích. V ostatních případech se musí poškození domáhat náhrady žalobou na ochranu osobnosti. Této možnosti oběti podle ministerstva spravedlnosti nevyužívají příliš často.

Výši nároku poškozeného by propříště určil soud na základě dokazování. Oběť by měla mít povinnost uvést, z jakých důvodů a v jaké výši náhradu nemajetkové újmy požaduje. Kdyby byly k rozhodnutí o nároku zapotřebí další důkazy, které by měly trestní řízení protáhnout, odkáže soud poškozeného na civilní řízení.

Veřejný zájem změkčí náhubkový zákon

Zákonodárci rovněž v prvním čtení podpořili novelu takzvaného náhubkového zákona. Pokud by prošla celým legislativním procesem, mohla by média zveřejňovat informace z odposlechů, které jsou ve veřejném zájmu.

Vztahovalo by se to například na údaje, které se týkají korupce politiků či jiných státních funkcionářů. Novela trestního řádu podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) v zásadě zachovává pravidlo, podle něhož média nesmějí zveřejňovat údaje z trestních řízení, nepřevažuje-li veřejný zájem nad ochranou soukromí.