Hlavní obsah

Pražské volby měly proběhnout dle zákona o krajích, stěžuje si hnutí u ÚS

Právo, Petr Janiš
Praha

Spekulace o tom, kdo bude řídit Prahu, pokud Ústavní soud napadne regulérnost říjnových voleb do městského zastupitelstva, rozšiřuje druhá stížnost.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Článek

Podalo ji hnutí Občané za svá práva v Praze a na rozdíl od Strany zelených, Věcí veřejných a SNK ED zpochybnilo fakt, že se do krajského zastupitelstva volilo podle zákona o obcích.

Pražské městské zastupitelstvo má působnost krajskou, nikoli jen obecní. „V Praze byli voleni zastupitelé do zastupitelstva hl. m. Prahy, to je do kraje Praha, jak zní ústavní zákon, podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Proto nemohou mít mandát do kraje Praha,“ uvedl předseda hnutí Karel Berka.

Protože se v říjnu hlasovalo podle zákona o obecních volbách, neměly by strany pobírat ani příspěvek od státu za krajské mandáty, tedy čtvrt miliónu korun ročně za jednoho krajského zastupitele. Vedení města dosud namítalo, že Praha je obcí i krajem, a proto si její zastupitelé mohou zvolit, podle jakého zákona se bude volit.

Volby už za dva roky

Občané za svá práva už dlouho tvrdí, že volby do pražského zastupitelstva by se měly konat zároveň s volbami do ostatních krajů, nikoli s volbami komunálními, tzn. už za necelé dva roky.

Opírají se mj. o stanovisko Legislativní rady vlády. Nelze vyloučit, že jim soud dá za pravdu. Musel by se však vypořádat i s předchozími volbami, rovněž podle zákona o obcích, a s tím, kdo má mandát Prahu řídit.

Projednávání obou stížností soud může spojit. „Podle práva to možné je, jestli se to ale stane, to opravdu nevím,“ řekl Právu mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Podle něho oficiální termín pro jednání ještě nepadl. Spekuluje se o polovině února. „Záleží na tom, jak se s tím vypořádá soudce zpravodaj,“ řekl.

Soudce zpravodaj Jiří Nykodým se musí vypořádat s argumentací zelených a spol., které zastupuje advokát Pavel Uhl. Zelení už před volbami napadali rozdělení Prahy na sedm nestejně velkých volebních obvodů. V jednom bylo skoro 146 tisíc voličů, v jiném necelých 125 tisíc.

Ve větších obvodech se tedy nemělo rozdělovat jen 9 mandátů, ale 10 i 11 křesel. Argument odmítl už Nejvyšší správní soud s tím, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez.

Uhl to zpochybnil s odvoláním na evropský kodex, který přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy v květnu 2003.

Reklama

Výběr článků

Načítám