Svoje historické znalosti jako podprůměrné hodnotí 42 procent občanů, jako průměrné 48 procent. Za nadprůměrné znalce historie se považuje osm procent Čechů. Na svoji historii je hrdých 57 procent občanů, přítomnost naplňuje hrdostí jen 21 procent lidí.

Vyplývá to z odborné studie Jiřího Šubrta a Jiřího Vinopala K otázce historického vědomí obyvatel ČR.

Více než polovina občanů chápe minulost jako vlny, kdy se lepší období střídají s horšími. Největší vliv na průběh dějin je přisuzován mocenskému působení, politickým zájmům, rozhodování mocných jedinců, vynálezům, objevům a ekonomickým silám. Svoji minulost tedy nevidíme jako sled nahodilých událostí bez logiky, ale jako určitý proces.

Současnost je svým způsobem odraz sledu historických událostí, ale i toho, jak se na ně díváme, chápeme je, vykládáme, jak pohlížíme na svoji minulost, soudí autoři studie.

Přitahují hrady a zajímavosti

Pokud se zajímáme o historii, je podle studie náš přístup spíše výběrový. To znamená, že se spíše zajímáme o historii místa, kde žijeme, o hrady a zámky, o konkrétní historické postavy či období, které je něčím atraktivní. Například o dobu Rudolfa II., která je spojována s tajemnem, alchymií, výrobou zlata, Golemem.

Svůj vliv má patrně i to, že informace o minulosti spíše než ze studia pramenů, různých foliantů a vědeckých spisů čerpáme nejvíce z televize, dokumentárních filmů, hraných historických filmů a samozřejmě z internetu.

Tedy ze zdrojů, které jsou spíše interpretací historie, výběrem zajímavostí s cílem přitáhnout pozornost, než souborem dat, postojů a věcných informací. To se projevuje například i postoji k husitství. Interpretace tohoto úseku českých dějin se ve společnosti mění, proto je i postoj veřejnosti dvojaký, nejednoznačný.

Hrdost a kladné hodnocení tohoto období provází i negativní hodnocení. Vedle pozitivního hodnocení nazírají na toto období negativně především lidé nad 45 roků. U mladých lidí a střední generace převažuje pozitivní hodnocení tohoto období.

Z hlediska významu v českých dějinách je pozitivně hodnocena Velkomoravská říše, Přemyslovci, národní obrození a první republika. Připomínat si význam našich státních svátků považuje za důležité 78 procent občanů.