Na čtvrtečním semináři, jehož se zúčastnili dopravní experti i zástupci ministerstev, předložil Bárta hned tři varianty řešení tohoto problému. Kromě už zmíněné peněžité sankce navrhuje i možnost kauce, či úhrady nákladů správního řízení vlastníkem vozidla.

„Přítomní se však jednoznačně shodli, že nejlepší variantou by byla peněžitá sankce. Nyní ji dopracujeme a zhruba za měsíc předložíme do meziresortního připomínkového řízení,“ sdělil po semináři náměstek ministra dopravy Radek Šmerda.

Jak vysoká sankce bude, se teprve upřesní. Má být ale nižší, než činí pokuty, stanovené za jednotlivé dopravní přestupky.

Jako při škodách způsobených zvířetem

Na připomínku, jestli takové řešení není v rozporu s lidskými právy, Šmerda odpověděl: „Vlastnické právo zavazuje, a auto za určitých okolností může být zbraní. Bylo by proto určitě v pořádku, kdyby za to, že vozidlem došlo ke spáchání přestupku, odpovídal i jeho majitel. Podobně je to přece řešeno v případě škod, jež způsobí například zvíře. Také za ně odpovídá jeho vlastník.“

Spoustu aut ale nevlastní konkrétní fyzické osoby, ale firmy, leasingové společnosti, či půjčovny. I tyto případy by se podle ministerstva dopravy měly řešit odpovědností vlastníka vozidla za jeho provoz, a tedy už zmíněnou peněžitou sankcí.

Firmy si prý mají upřesnit smlouvy

„Bude pak na každé firmě, aby si se svými zaměstnanci či klienty upravila smlouvy o používání vozidel, a stanovila v nich případné regrese,“ prohlásil Šmerda.

Otázkou ovšem je, zda kontroverzní návrh ministerstva dopravy ve vládě a poté v parlamentu projde. Právě institut osoby blízké se totiž už loni stal při projednání novely motoristického zákona jablkem sváru. Někteří poslanci označili snahu předkladatelů zamezit těmto výmluvám za podporu udavačství.

A tehdejší poslankyně ODS Jana Dundáčková prohlásila: „Dvacet let po revoluci nabádáte lidi, aby udávali své blízké, a když to neudělají, mají být postiženi za to, co nespáchali.“