„Doposud bylo zjištěno 24 hrobových jam nebo skeletů, je však pravděpodobné, že po další skrývce jich přibudou ještě desítky. Kostry jsou uloženy hlavou k severu a nohama k jihu, k potoku Brusnici,“ informovala mluvčí archeologického ústavu Jana Maříková-Kubková.

Nález je podle ní překvapivý, protože v polovině 20. století se zde hloubila stoka a o žádném materiálu s historickým významem nepadla zmínka. Některé kostry však byly poškozeny.

Poblíž Patočkovy ulice, v místech bývalé zahrádkářské kolonie, se objevily i pravěké nálezy. „Na návrší střešovické plošiny v okolí kostela sv. Norberta a na jeho úbočí se nacházelo sídliště a rozsáhlé pohřebiště už v dobách eneolitu (lidé v 5. tisíciletí př. n. l. u nás začali používat měď - pozn. red.) a s přestávkami přetrvávalo až do doby železné,“ přiblížila Maříková-Kubková.

Významný je i objev základů Strahovské cihelny, která stála u křižovatky Patočkovy s Myslbekovou ulicí. Pálily se zde cihly celé 19. století pro městskou zástavbu. „Na přelomu 19. a 20. stol. cihelna zanikla a v jejích objektech se rozběhl provoz octárny,“ popsala Kubková.

Archeologické objevy podle Ivety Štočkové, mluvčí společnosti Eurovia, která staví úsek okruhu mezi Strahovským tunelem a tunely Brusnice, omezují stavební práce.

„Vzhledem k tomu je prodleva ve výstavbě k aktuálnímu období asi čtyři měsíce,“ sdělila Právu Štočková. Archeologický výzkum také omezuje zima.

Zda zůstane u čtyř měsíců, není jasné. „V posledních měsících doslova s každým hrábnutím bagru nálezů přibývá, což v jisté míře komplikuje průběh stavby,“ uvedla Maříková-Kubková.