Článek
Resort pod vedením Radka Johna (VV) chce také na základě konkrétních zkušeností upřesnit podmínky, za jakých lze chráněného svědka z nákladného programu vyřadit, a také zrušit odkladný účinek jeho správní žaloby proti takovému rozhodnutí.
Vnitro tak reaguje mimo jiné na případ bývalého veksláka a posléze důležitého člena českého podsvětí Michaela Klimenta, který se nakonec rozhodl coby utajovaný svědek pomoct detektivům rozkrýt mafiánské vazby, ale kvůli problémům s alkoholem ho posléze policie chránit odmítla.
Důležitou změnou má být zcela nový systém vyplácení důchodů chráněným osobám s více než jednou identitou, to by mělo mít nově na starosti místo ministerstva sociálních věcí přímo vnitro. Právě tam by se měly na speciálním utajovaném pracovišti identity spojovat a zajistit tak, aby daný člověk dostal svůj důchod i pod jiným jménem.
Vyplývá to z návrhu ministerstva vnitra, který úřad v uplynulých dnech rozeslal dalším institucím k připomínkovému řízení.
V programu jsou desítky lidí
Vzhledem k vysokému stupni utajení všeho, co s programem souvisí, je dokument jen obecný, odmítá ostatním ministerstvům například sdělit, o kolik se kvůli této změně bude muset rozpočet vnitra navýšit, protože počet osob zařazených do tohoto programu je tajný. Materiál pouze zmiňuje, že půjde maximálně o desítky lidí.
Podle tiskové mluvčí ministerstva vnitra Hanky Malé u nás běží program na ochranu svědků od roku 2001 a za celou dobu nebylo jeho fungování nijak upraveno.
„Zhodnocení téměř deseti let praxe tohoto zákona odhalilo, že současná úprava dostatečně nereflektuje řadu nových jevů, které se během vývoje tohoto institutu objevily, a že tak bude nutné nově upravit některé společenské vztahy, které zvláštní ochranu komplikují a snižují bezpečnost chráněné osoby nebo přinášejí nepřiměřené náklady,“ řekla k tomu Právu Malá.
Bydlí pod dohledem policie
Při přípravě návrhu prý úředníci vycházeli z konkrétních zkušeností z programu.
Ten má pro své „klienty“ velmi tvrdé podmínky, chránění svědci bydlí pod dohledem policie buď v jejích vlastních konspiračních bytech, nebo v pronajatých penziónech a musí absolutně přerušit vztahy se svými blízkými. Veškerý kontakt s okolním světem pak pro chráněného člověka zajišťují policisté.
Ti také rozhodnou o tom, ve kterém městě nebo dokonce státě bude takový člověk žít, stejně jako o tom, jestli bude muset mít novou identitu a případně i podobu. Náklady na program policie úzkostlivě tají, už z jeho podstaty ale vyplývá, že jde o velmi drahé operace s rozpočtem až desítek miliónů korun.
Do programu byl zařazen např. i architekt Marek Řičář, který v roce 2006 pomáhal detektivům rozkrýt kauzu Budišov spojenou se zneužíváním evropských dotací. Právě u Řičáře se přitom naplno projevil jeden z nedostatků systému, když byl sám obviněn z podvodů a následně i odsouzen.
Chráněný svědek samozřejmě musí za své předchozí činy nést zodpovědnost, výkon trestu je ale zvlášť při změněné identitě problematický. Návrh ministerstva vnitra v této souvislosti zmiňuje např. domácí vězení nebo obecně prospěšné práce.
„Bezpečnostní rizika spojená s výkonem takových trestů jsou pro chráněnou osobu nepřiměřeně vysoká, proto je navrhováno, aby byl výkon takových trestů odložen nebo přerušen,“ konstatuje materiál.