Článek
Na tyto provize ještě coby ředitel armádního zpravodajství Krejčík upozorňoval už před čtyřmi lety, tehdy ale detektivové celou věc odložili. Krejčíkem řízená tajná služba totiž zákulisí podezřelého tendru monitorovala a také odposlouchávala jeho účastníky.
Za Tatru obchod s vedením armádního resortu dojednával podnikatel a bývalý vysoký důstojník Pavel Stošek, kterému pak společnost na provizích vyplatila téměř třicet miliónů. Mimo jiné o jeho roli teď Krejčík podle informací Práva na policii vypovídal.
Krejčík: „Řekl jsem všechno“
Šéfka ostravského krajského státního zastupitelství Zlatuše Andělová v úterý Právu potvrdila, že Krejčík skutečně své vysvětlení podával, jakékoliv bližší informace o obsahu jeho výpovědi ale uvést odmítla. „Mohlo by to ohrozit šetření,“ poznamenala.
Sám Krejčík pouze konstatoval, že policii řekl ke kauze vše, co věděl. „A bude už na ní a na státním zástupci, aby posoudili, k čemu mé informace budou,“ doplnil.
Už na podzim přitom Krejčík předeslal, že je připraven o dění v armádě otevřeně mluvit také před poslanci sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost.
Bývalý šéf vojenského zpravodajství chce v souvislosti s velkými armádními zakázkami mluvit kromě kauzy s tatrovkami také o kontroverzním pronájmu nadzvukových stíhaček Gripen nebo o tendru na obrněné transportéry Pandur.
V žádosti o slyšení zaslanou šéfovi výboru Františku Bublanovi (ČSSD) pak Krejčík mezi možnými tématy zmiňuje také problematiku deblokace ruského dluhu, ekologické likvidace nepotřebné munice a také hospodaření vojenských ubytovacích a stavebních správ.
Aby mohl Krejčík před poslanci za zavřenými dveřmi o dění v armádě mluvit, musí být podobně jako pro účely výpovědi na policii zbaven mlčenlivosti.
Vondra přitom už o příslušné žádosti rozhodl. Jak, to nechce ministerstvo sdělit předtím, než se jeho stanovisko dostane do rukou šéfa sněmovního výboru Bublana.