Hlavní obsah

Dítě by mohly za matku odnosit přímé příbuzné, počítá s tím nový zákon

Právo, Josef Koukal

Desítky neplodných párů v České republice vyhledaly v minulých letech náhradní matku, aby přivedly na svět potomka. Bylo to však s velkým právním rizikem, protože české zákony neumožňují adopci dítěte odnošeného jinou ženou a případnou finanční odměnu pro náhradní matku považují dokonce za zločin.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Mnoho párů proto hledá pomoc na Ukrajině, kde je odnošení dítěte náhradní matkou legální. Změnu má přinést nový občanský zákoník, který umožní biologickým rodičům osvojit si dítě odnošené jejich příbuznou, například sestrou nebo matkou.

„Jsem po gynekologické operaci a bohužel nemohu odnosit miminko. Najde se hodná maminka, která by nám chtěla pomoci?“ Inzerát namátkou stažený z internetu je jen jedním z desítek, které se na českých webech každý měsíc objeví.

Za odnošení dítěte páry nabízejí zpravidla 200 až 300 tisíc korun, peníze však u nás můžou vykázat pouze jako náhradu výdajů spojených s těhotenstvím, tedy například bydlení či vitamíny.

Odměna pro náhradní matku za „pronájem dělohy“ a porod by byla kvalifikovaná jako trestný čin obchodování s dětmi.

Biologičtí rodiče nemají nic jistého

Komerční nabídky od náhradních matek ze zahraničí se v inzerátech pohybují na úrovni kolem 25 tisíc eur (zhruba 600 tisíc korun).

Nabídky na odnošení dítěte jsou běžné, často však pocházejí z Ukrajiny, kde lze náhradní matce za službu legálně zaplatit. Biologičtí rodiče, tedy dárci vajíčka a spermie, se zde navíc automaticky stávají i právně rodiči dítěte, zatímco v Česku dítě vždy připadne matce, která je porodila.

Dárci biologického materiálu tak u nás musejí teprve u soudu žádat o osvojení stejně jako při adopci cizího dítěte. Pokud si navíc náhradní matka vše rozmyslí a bude si chtít dítě nechat, nikdo jí nemůže mateřské právo upírat.

Souhlas s osvojením musí náhradní matka osobně vyslovit před soudem až po porodu. „Dříve to nejde, písemně také ne. Není možné, aby byla matka k takovému souhlasu zavázána předem nějakou smlouvou. Vždy si to může rozmyslet a souhlas neposkytnout,“ vysvětlila Právu advokátka Lea Musilová, která se zaměřuje na rodinné právo.

Pokud je náhradní matka vdaná, stává se otcem dítěte její manžel a také on musí vydat souhlas s osvojením nebo musí být jeho otcovství popřeno.

„Partneři tedy musí počítat s tím, že v celém procesu nemají nic jistého do doby právní moci rozhodnutí soudu o osvojení,“ podotkla advokátka.

Kde to jde, rodí příbuzná

Návrh nového občanského zákoníku, který je v připomínkovém řízení, má usnadnit nejpřirozenější způsob náhradního rodičovství přímo v rodině matky, která není schopna absolvovat těhotenství. Umožní totiž osvojení takto narozeného dítěte mezi příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci.

„Zákon umožní, aby v rámci rodiny například sestra odnosila dítě počaté z vajíčka své sestry, která není schopna těhotenství,“ řekl Právu předkladatel návrhu zákoníku, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Dosud jsou adopce mezi příbuznými ze zákona zakázány. „Zahraniční příklady ukazují, že tam, kde jsou liberální zákony a kde tyto často nesmyslné zákazy překonali, se náhradní mateřství odehrává nejčastěji právě v rámci rodiny,“ podotkl Pospíšil.

Podle přední odbornice na rodinné právo Milany Hrušákové, která se na přípravě občanského zákoníku podílela, jde o první právní mantinely, které náhradní mateřství u nás získává.

„Nechceme, aby si české matky podobné problémy jezdily řešit na Ukrajinu, ale aby vztah mezi náhradní matkou a genetickými rodiči byl upraven,“ uvedla Hrušáková s tím, že dalším krokem bude nová úprava náhradního mateřství v zákoně o péči o zdraví lidu, kterou právníci zatím připravují ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

Náhradní mateřství mohou využít jen páry
Náhradní mateřství jako poslední možnost léčby nabízejí centra asistované reprodukce, jichž působí v Česku zhruba tři desítky, některá jako univerzitní pracoviště, jiná jako soukromá zařízení.Léčba je určena pouze ženám, které trpí vážnou poruchou dělohy, většina žadatelek se buď bez dělohy narodila, nebo o ni přišla například v důsledku nádorového onemocnění. Náhradní mateřství z kosmetických důvodů, aby si žena těhotenstvím nezkazila postavu, nebo když pouze nechce namáhavé těhotenství absolvovat, není v Česku možné.Jako první absolvuje biologická matka hormonální léčbu ke zvýšení tvorby vajíček ve vaječnících. Druhou fázi tvoří odběr co největšího množství vajíček, třetím krokem je pak jejich oplodnění spermatem partnera a následuje přenos embrya do dělohy náhradní matky. Podmínkou je, že o náhradní mateřství může požádat pouze pár.Léčba přijde na desítky tisíc korun. Ženám do 39 let zaplatí celkem tři cykly asistované reprodukce zdravotní pojišťovny.

Pomoc by získaly stovky žen

Neplodných lidí podle lékařských statistik prudce přibývá. „V průmyslově rozvinutých zemích je podíl neplodných jedinců vyšší než dvě procenta a dalších deset procent populace trpí různě závažnými poruchami plodnosti,“ sdělil Právu Petr Křepelka z Ústavu pro péči o matku a dítě.

A kolika párům může náhradní mateřství pomoci v České republice? „Počty lidí s poruchami plodnosti se budou počítat řádově na desetitisíce, počty dětí narozených po léčbě plodnosti i počty nevyléčené neplodnosti řádově na tisíce. Podle mého soudu se počet žen, kterým by pomohl institut náhradního mateřství, bude pohybovat ve stovkách,“ odhadl Křepelka.

Anketa

Souhlasíte s tím, aby neplodné páry mohly využít k donošení dítěte náhradní matku?
ano
87,5 %
ne
12,5 %
Celkem hlasovalo 5274 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám