Její jmenovkyni a disidentce Daně Němcové ale na pražských Olšanech politici nechyběli. "Nemusíme mít všechno oficiálně. Záleží na občanské společnosti, nakolik je schopna převzít toto dědictví a tohle poselství," řekla novinářům.

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 ve Všetatech, vystudoval gymnázium v Mělníku. Na Václavském náměstí se na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1968 a vývoji ve společnosti polil 16. ledna 1969 hořlavinou a zapálil se. Svým činem chtěl probudit národ z otupělosti a beznaděje a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Jeho skutek došel naplnění o 20 let později v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.

Palach zemřel tři dny po svém činu. Jeho pohřeb 25. ledna se stal velkou demonstrací proti vývoji v Československu, okupovaném od srpna 1968 vojsky SSSR a dalších čtyř zemí východního bloku.

Před budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se 19. ledna uskutečnil pietní akt u pamětní desky Jana Palacha u příležitosti 42. výročí jeho úmrtí.

Před budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se uskutečnil pietní akt u pamětní desky Jana Palacha u příležitosti 42. výročí jeho úmrtí.

FOTO: ČTK

Jeho ostatky byly v roce 1973 z Olšan vyzvednuty a zpopelněné uloženy o rok později ve Všetatech. V roce 1990 byla urna znovu uložena na Olšanských hřbitovech.

Šéfka Sněmovny Němcová se ve Všetatech zmínila o odkazu a morální statečnosti mladého studenta. Časový odstup od Palachova upálení podle ní umožňuje plastické a úplné zhodnocení období komunismu. "Jeho rozhodnutí padlo v době, kdy zřejmě věděl, že je osud okupované země zpečetěn," uvedla.

Předsedkyně správní rady společnosti Janua Jaroslava Čajová, která pořádala pražskou vzpomínku, upozornila, že akce mají být především výzvou ke vzpomínce na Jana Palacha. I proto jsou už tradičně pořádány v předstihu před samotným výročím jeho oběti. "Lidé si to uvědomí a pak se tady zastaví," vysvětlila.