Z pokusu omezit ústavní ochranu členů parlamentu se stal prestižní souboj ODSČSSD. Jeho výsledkem může být zachování bezbřehé imunity s výmluvou, že shoda zase není. A vzájemné obviňování, kdo za to může. To se stalo už na podzim a nyní hrozí repete.

Koaliční poslanci po listopadovém neúspěšném pokusu o omezení imunity chtějí s obdobným nápadem přijít znovu. Jak řekla Právu místopředsedkyně Sněmovny a VV Kateřina Klasnová, návrh změn ústavy chtějí předložit počátkem února.

Jenže už samotný úmysl vyvolává mezi poslanci ODS, TOP 09VV spor, zda do přípravy dalšího pokusu vtáhnout i opoziční ČSSD a tím ji zavázat k podpoře. Právě nesouhlas většiny soc. dem. a zároveň masová absence koaličních poslanců v prosinci způsobily, že původní koaliční návrh šel ke dnu.

Zatímco Klasnová tvrdí, že nový návrh by měl spolupodepsat také šéf klubu soc. dem. Bohuslav Sobotka, předseda klubu ODS Petr Tluchoř je k takovému postupu spíš vlažný.

Politická logika je přitom jednoduchá: pokud by se soc. dem. pod návrh změny ústavy podepsala spolu s koalicí, těžko by pak návrh mohla odmítnout. Hlasy soc. dem. jsou přitom k omezení imunity nutné, protože změna ústavy vyžaduje nejméně 120 hlasů, ale vládní strany mají jen 118. Třípětinovou většinou přítomných hlasů (tedy 49 při plné účasti) musí návrh schválit také Senát. V něm má ČSSD 40 z 81 členů.

Hra pro voliče?

Někteří koaliční poslanci v kuloárech říkají, že ODS není nakloněna souhře s ČSSD, protože mnohým současná imunita vyhovuje. A v případě dalšího neúspěšného pokusu může ODS i celá koalice vytlouct politický kapitál z toho, že ukáže prstem na ČSSD jako viníka.

Pan Sobotka mi minule dokonce podal ruku, že příště budou pro omezení trestněprávní imunity hlasovat, takže čekám, zda dodrží své slovo chlapa.šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík

 

Svou kritiku by tedy koalice snadno mohla zacílit na opozici s argumentem, že omezení imunity opakovaně brání. Nemusela by být daleko pravdě. Není tajemstvím, že i část soc. dem. se do změn nijak nehrne. ODS a ČSSD měly v minulosti jak ve Sněmovně, tak v Senátu ústavní většinu, byť spolu v koalici nebyly, a přesto omezení imunity nikdy neprošlo. Ve Sněmovně měly obě nejsilnější strany ústavní většinu od roku 1996, v Senátu od roku 2004.

„Chtěli bychom, aby nový návrh spolupodepsal pan Sobotka,“ řekla Právu Klasnová. A Tluchoř? „Chtít je silné slovo, ale samozřejmě budeme rádi, když podpora bude široká,“ řekl Právu. Dodal, že návrh ještě není předložen, dosud nebyl podepsán, takže o věci se teprve bude jednat.

Pro spolupodepsání soc. dem. by byl také šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Pan Sobotka mi minule dokonce podal ruku, že příště budou pro omezení trestněprávní imunity hlasovat, takže čekám, zda dodrží své slovo chlapa,“ řekl Právu Gazdík.

Omezení trestněprávní imunity by přitom neměl být problém. Alespoň to tvrdí soc. dem. Jde o to, že poslanci a senátoři dnes nemohou být v dané kauze navždy stíháni, pokud je příslušná komora nevydá. Tedy ani po skončení jejich mandátu. Podle představ poslanců by nově policie mohla počkat a stíhání zahájit poté, co by parlament opustili.

Kamenem úrazu jsou přestupky

Sporná je stále tzv. přestupková imunita. Soc. dem. chce, aby byla zachována, byť pouze v případech spojených s výkonem mandátu. Obává se šikany politické opozice. Původní koaliční novelu v prosinci odmítla právě proto, že koalice její návrh potopila.
Podle Sobotky jeho strana i nadále trvá na svém. „ČSSD souhlasí s omezením trestně-právní imunity. Pokud jde o přestupkovou, navrhli jsme kompromisní řešení, na kterém trváme,“ řekl Právu Sobotka. Dodal, že ho zatím nikdo z koalice o spolupodepsání novely ústavy nepožádal.

A právě v představě soc. dem. je potíž. Zatímco její představitelé hovoří o tom, že chtějí zabránit tomu, aby byli poslanci a senátoři postihováni třeba za projevy na mítincích, koalice tvrdí, že pod výkon mandátu se dá skrýt ledacos. „To by také mohl poslanec jet po dálnici dvěstěpadesátkou a hájit by se tím, že spěchá na schůzi Sněmovny anebo za voličem,“ řekl Gazdík.

Podle něj lze souhlasit s tím, že přestupková imunita by se vztahovala výhradně na projevy spojené s výkonem mandátu, tak jak je to v mnohých západoevropských státech. „Tedy když o politickém protivníkovi třeba řeknete, že říká blbosti,“ uvedl jako příklad ochrany Gazdík.

Nyní si poslanci a senátoři mohou vybrat, zda jejich přestupek bude řešit správní orgán jako u každého jiného občana, anebo mandátový a imunitní výbor parlamentní komory.
Také Klasnová uvedla, že by koalice měla se soc. dem. jednat a najít kompromis. Zda se to ale nakonec podaří, zůstává otevřené.